Většina lidí zná Olgu Havlovou jako manželku prvního polistopadového prezidenta. Přestože se nikdy nestala symbolem odporu proti komunistickému režimu jako Václav Havel, rozhodně to nebyla nezajímavá žena. Zajímala se o film, divadlo a literaturu, napsala scénář k  filmovému hororu, přepisovala samizdaty, vedle toho sestavovala knihovnu kýčovité literatury. Byla první kritičkou dramatické tvorby Václava Havla. Výstava fotografií o Olze Havlové je k vidění do konce května v  univerzitním kampusu v Bohunicích. Její realizaci iniciovalo Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity.

Olga Havlová byla také významnou postavou veřejného života. Krátce po sametové revoluci založila Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové, který funguje dodnes a jehož hlavním cílem je pomoci zdravotně postiženým, starým a opuštěným lidem.

„Olga Havlová byla přesvědčená, že v listopadu 1989 došlo k zásadní změně myšlení, a proto nebude tak těžké pomoci lidem s různými handicapy, aby se začlenili zpátky do společnosti,“ říká Milena Černá z  Výboru dobré vůle. Olga Havlová chtěla například odstranit ústavní péči, věnovala se podpoře handicapovaných studentů.

Za více než dvacet let činnosti Výbor podpořil stipendiem 353 studentů se zdravotním nebo sociálním handicapem, vyslal na stáže do zahraničí stovky lékařů nebo uspořádal ozdravné pobyty pro třiadvacet tisíc dětí s chronickým onemocněním dýchacích cest. „Energie, kterou nám paní Olga zanechala, nám ještě pořád stačí, abychom realizovali nové nápady,“ doplňuje Černá. V budoucnu chtějí nejen pomáhat postiženým, ale také podporovat toleranci a solidaritu mezi lidmi. „Život člověka má smysl jen tehdy, když se žije pro druhé,“ dodává.