Na filozofické fakultě totiž kníže představil svoji novou knihu Stát ve třetím tisíciletí a právě o budoucích vizích o roli a postavení státu si přál debatovat se studenty Masarykovy univerzity.
„Se studenty jsem diskutoval vícekrát a vždy jsem to považoval za velmi přínosné. Když se domluvilo vydání mé knihy v češtině, byl jsem za možnost uspořádat debatu se zdejšími studenty velmi vděčný,“ uvedl kníže.
Tématem knihy, kterou přeložil doktorský student filozofické fakulty Jiří Knap, je veřejná správa a aktuální problémy současného státu, s nimiž má Jan Adam II. coby vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku bohaté zkušenosti. Kníže navrhuje změny v chování státu tak, aby si zachoval schopnost plnit své úkoly i v novém tisíciletí. Stát má podle něj plnit jen úlohu servisního centra, které slouží občanům.
Diskuse s knížetem se zúčastnily téměř čtyři desítky studentů z fakulty sociálních studií, právnické fakulty, ekonomicko-správní fakulty a filozofické fakulty. Debata se rozvinula například kolem prospěšnosti přímé demokracie nebo prosazování principů demokracie na Blízkém východě. Studentka ekonomie Hana Bojdová se knížete zeptala na otázku měnové politiky. „Jan Adam II. si státy budoucnosti představuje jako velmi decentralizované jednotky. Zajímalo mě proto, jestli by tak přistupoval i k měně,“ svěřila se studentka. Kníže je příznivcem toho, aby stejná měnu platila všude, jako problematickou ale označil nekázeň států v přístupu k tištění peněz.
Ocenění rozvoje česko-lichtenštejnských vztahů
Významnou součástí návštěvy knížete na Masarykově univerzitě bylo udělení Velké zlaté medaile, kterou Jan Adam II. převzal z rukou rektora Petra Fialy. Univerzita tak ocenila jeho zásluhy za rozvoj česko-lichtenštejnských vztahů a navazování spolupráce mezi univerzitou a jejími partnerskými institucemi v dané oblasti. Důležitým krokem bylo vytvoření Česko-lichtenštejnské komise historiků, která se zabývá společnou historií Českých zemí a Lichtenštejnského domu, ale také jejich vzájemnými vztahy.