Teiresiás hostil zrakově postižené z celé Evropy

Účastníci byli ubytováni na kolejích Vinařská a během dne se přemisťovali do sousední budovy Ekonomicko-správní fakulty MU, kde probíhaly pracovní semináře. Oproti dřívějším ročníkům, které byly zaměřeny především na zvládnutí práce s počítačem, byly letos pracovní semináře oriento­vány na nacvičování konkrétních dovedností uplatnitelných jak při studiu, tak v zaměstnání. Letos se obou běhů ICC dohromady zúčastnilo 97 studentů z 19 zemí Evropy, přínosem tedy bylo i to, že účastníci měli možnost setkat se se zrakově postiženými vrstevníky z celé Evropy a procvičit si konverzaci v angličtině.

Bohatý každodenní program byl rozdělen na 6 hodin pracovních seminářů a 6 hodin volnočasových aktivit, které se konaly v tělocvičně FSpS na Vinařské, Lanovém centru Proud na Lesné, Divadle Husa na Provázku, Chajovně a na jezdecké farmě v Domašově u Brna. Pro studenty byly dále připraveny speciální uzavřené hmatové prohlídky vily Tugendhat, kostela Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí a hradu Špilberk. Každý ze dvou turnusů letní školy trval celkem 8 dní, z nichž jeden byl plně věnován exkurzi do Josefského údolí u Adamova, kde studenti navštívili huť Františku s muzeem tradiční ruční výroby železa a jeskyni Býčí skála. Výlet do jeskyně popisuje svérázně nevidomá studentka pedagogického lycea v Brně Pavlína Konečná: "Normálně bych se do takové zabahněné jeskyně určitě nedostala. Na Macoše je všechno vybetonované a to není ono. Bylo to zvláštní a zajímavé."

V pracovních seminářích se účastníci seznámili s aplikacemi pro editaci textů, databázovými programy, elektronickými komunikátory a webovými prohlížeči, s formáty elektronických knih a s technologiemi sloužícími k jejich tvorbě, ale také s nástroji pro editování hudby, fotografií a videa, vyzkoušeli si přípravu digitálních prezentací apod. Ne vždy šlo však vše podle plánu: "Bohužel nastaly i nepříjemné situace, kdy jsme museli do workshopů přivést tlumočníka." svěřuje se Petr Peňáz. Je to tím, že jednotlivé státy si určují svá vlastní kritéria pro výběr účastníků ICC, a tak se stává, že jazykové schopnosti některých studentů nejsou dostačující. "Většinou mají s angličtinou problémy zrakově postižení studenti ze slovanských zemí (české nevyjímaje), ale také z Itálie nebo Francie," dodává Peňáz.

Pavlína, jejíž angličtina je na velmi dobré úrovni, se o ICC dozvěděla poprvé před třemi lety od kamarádky, která letní školu absolvovala již třikrát. Svou spokojenost vyjádřila jasně: "Příští rok se určitě přihlásím znovu." Spokojeni byli také zahraniční studenti, kteří si pochvalovali, jak dobře byla letní škola zorganizována. Studentka Alexandra Maria Marica z Rumunska navíc dodala: "Moc mi chutná zdejší strava a také se mi líbí čeština. I když jí nerozumím, zní velice hezky. Stejně jako česká hudba, kterou jsme slyšeli včera na výletě lodí." A jak hodnotí průběh akce jeho organizátoři? "Soudě podle reakcí účastníků i pedagogického doprovodu se dá říct, že po technické i organizační stránce ICC 2005 nejen udrželo standard dvanáctileté tradice této letní školy, ale v některých detailech snad i minulé ročníky předčilo. Pro mě osobně bylo potěšující zjištění, že zaměstnanci střediska Teiresiás při zajišťování tak náročné akce obstáli, a pro Masarykovu univerzitu je důležité, že její servis pro handicapované studenty patří k tomu, zač se v evropském kontextu nemusí stydět," uzavírá Petr Peňáz.