Německá dialektologie v Brně

Katedra německého jazyka a literatury Pedagogické fakulty pořádala ve dnech 26. až 27. ledna 2006 mezinárodní symposium s názvem „Německé dialekty v Česku, jejich zvláštnosti a shody ve srovnání s mateřskými dialekty v německy mluvících zemích“. Kromě germanistů a bohemistů z hostitelského Brna se ho zúčastnili také dialektologové z Německa, Rakouska a Slovenska.

Bezprostředním impulsem ke konání symposia bylo ukončení tříleté etapy řešení grantového projektu „Jazykový atlas německých nářečí na území ČR“ podporovaného Grantovou agenturou ČR. Jedná se o široce koncipovaný a dlouhodobý projekt, který je řešen ve spolupráci s dílčími národními týmy Německa a Rakouska zastoupenými odborníky z řezenské a vídeňské univerzity. Každý z těchto týmů je zodpovědný za exploraci jazykových dat na přiděleném nářečním území. Působištěm českého týmu je střední a severní Morava. Při celkovém hodnocení činnosti českého týmu mohlo být konstatováno, že se zatím s pomocí připravených dotazníků podařilo jazykově zachytit celkem osmdesát lokalit jazykových nářečních ostrůvků Brněnska, Vyškovska, Olomoucka, Prostějovska a Jihlavska. Pouze částečně byla zatím jazykově podchycena oblast severní Moravy, která představuje nejrozsáhlejší celistvou nářeční oblast s více než sto kvadranty sítě. Celkově bylo na základě explorace vyplněno dvacet dvousvazkových a šedesát jednosvazkových dotazníků, které dohromady představují soubor 110 600 lingvistických údajů pokrývajících hláskosloví, morfologii, lexikum a částečně i nářeční syntax. Ke kompletní analýze, vyhodnocení a zevšeobecnění jazykových údajů, které vyústí ve zpracování souborného mapového díla, se přistoupí až po dokončení exploračních prací, které se jeví jako neodkladné vzhledem ke stáří respondentů a neexistenci kontinua zkoumaných jazykových dat.

Z přednesených příspěvků lze vyzdvihnout referát Dr. Bachmanna z řezenské univerzity, který na příkladu místního nářečí názorně prezentoval hláskové zvláštnosti německého jazykového ostrůvku na Českobudějovicku. Pozornost byla rovněž věnována otázkám vzájemného vlivu v českých a německých nářečích. Prof. Rowley z Bavorské akademie věd se věnoval osudu českých výpůjček v bavorských dialektech, které jsou zachyceny ve vydávaném Bavorském slovníku. Dr. Rothenhagen z brněnské univerzity se zabýval vlivem češtiny v nářečích explorovaných na Moravě, který je patrný jak v rovině gramatické, tak i lexikální (především šlo o některé doslovné překlady českých protějšků či významové posuny v přejatých výpůjčkách). O důležitosti významu výzkumu vlastních jmen a jejich roli při mapování historie česko-německých vztahů hovořil prof. Rudolf Šrámek, který na řadě zajímavých příkladů z oblasti hydronym ukázal stopy vlivu němčiny a zároveň také poukázal na složitost prokazování stáří a původů germánského vlivu.

Závěrem lze říci, že konference přispěla širokou výměnou názorů a diskusí často přesahující rámec konference k vyjasnění cílů a společného postupu při zpracování jednotlivých dílů plánovaného jazykového atlasu, který bude zahrnovat kromě hláskosloví a morfologie také lexikum a syntax. Předpokladem dalšího zevšeobecňování získaných dat je ovšem urychlené dokončení exploračních prací ve zbývajících lokalitách, a to i přes momentální potíže v souvislosti s neschválením žádosti o poskytnutí grantu na léta 2006 až 2008 Grantovou agenturou ČR.