Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová přijela v úterý na Masarykovu univerzitu. Jedna z nejvýše postavených osobností české justice zde přednášela a diskutovala se studenty právnické fakulty o budoucnosti vrchních státních zastupitelství či možném vytvoření skupiny prokurátorů, kteří by měli na starost výhradně korupční kauzy.
Hned zkraje své přednášky Bradáčová připomněla studentům, že už i oni nesou za svůj obor zodpovědnost. „Do právnického stavu patří i vysokoškoláci. A protože příslušníci tohoto stavu mají kultivovat společnost, leží tato zodpovědnost i na vás,“ uvedla žena, kterou za velké mediální pozornosti jmenoval do úřadu ministr spravedlnosti v polovině léta.
Událo se to přitom v době, kdy se mluví o možnosti, že úřad, který Bradáčová vede, zanikne. Odborníci totiž chystají novelu zákona o státním zastupitelství a mezi variantami, jak bude v budoucnu soustava uspořádána, se vyskytuje i ta, která počítá se zrušením zmíněného stupně. Ze slov vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze Bradáčové však vyplynulo, že osobně spíš spočítá s variantou zeštíhlení.
Protikorupční tým
Mluvilo se ovšem i o další instituci. V souvislosti s vyšetřováním několika velkých korupčních případů v České republice sílí hlasy, které volají po vytvoření jedinečného uskupení prokurátorů, kteří by se zabývali čistě těmito kauzami.
„Mohl by vzniknout útvar, který by stál mimo stávající strukturu, ale to by vyžadovalo úpravu ústavy. Nebo by se mohla vyčlenit skupina odborníků v rámci stávající struktury,“ nastínila Bradáčová a dodala, že sama se kloní ke druhé variantě. „Rozhodně si ale nemyslím, že je takové řešení všespásné. Problém s rozšířenou korupcí v této zemi to nevyřeší.“
Do procesu vytváření nové formy úřadu podle jejích slov vstupuje řada faktorů, které je třeba zohledňovat. Co všechno budou mít jeho pracovníci na starost? To je jedna z nejdůležitějších otázek.
„Uvědomme si, že korupční jednání už je i to, že dostanete od policisty pokutu bez bloku,“ podotkla státní zástupkyně. Narazila tím na potíž, že pokud bude chtít zvláštní skupina prokurátorů řešit co nejvíc korupčních případů, můžou se zahltit a jejich práce tím pádem nebude mít žádané velké výsledky. Naopak když se jejich práce vymezí úzce, může se stát, že kauzu začne vyšetřovat někdo jiný a do rukou specialistů se dostane příliš pozdě.
Srozumitelnost justice
Nová vrchní státní zástupkyně ve své praxi dohlížela na řadu sledovaných případů. Došlo proto i na diskusi o tom, že si právníci a laická společnost často nerozumí.
„Úspěšná justice musí být srozumitelná,“ zdůraznila studentům Bradáčová. Ačkoliv sama si prý ve svých právnických začátcích myslela, že základem všeho je dobrý zákon, dnes soudí, že ještě důležitější je, kdo právní normu vykládá. „Žádný zákon nemůže být dobrý bez výkladu selským rozumem,“ konstatovala vystudovaná právnička.
Na příkladu útoku 14letého chlapce, který pobodal svoji učitelku, ale upozornila i na to, že nad svým výkladem práva by se měla zamyslet i veřejnost. Diskuse o tom, že je nutné snížit trestní odpovědnost z 15 na 14 let, jsou podle Bradáčové špatným vyústěním takové situace.
„Trestní právo je přece od toho, abychom postihovali činy, které jiným druhem práva postižitelné nejsou. Nejdřív bychom proto měly hledat chyby, které se staly v rodině nebo ve vztahu učitele a žáka a reagovat na ty.“