VUT je nejstarší vysokou školou v Brně, v roce 1999 oslavila sto let od svého založení. S jakými cíli a vizemi ji povedete na začátku druhé stovky její existence?
Cíle a vize vedení naší školy jsou detailně uvedeny v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti VUT pro léta 2006 až 2010. Stručně řečeno – mezi strategické cíle univerzity patří rozvíjení integrity univerzity při respektování vývoje jednotlivých fakult; kvalita a zvyšování potenciálu akademických pracovníků, zejména podpora personálního rozvoje mladých Ph.D. akademických pracovníků, zlepšení kvalifikační a věkové struktury akademických pracovníků atd.; další rozšíření spolupráce s průmyslem zejména v oblasti inovací; internacionalizace vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti na VUT; širší zapojení studentů především doktorských a magisterských studií do vědecké a výzkumné činnosti VUT; podpora interdisciplinárních výzkumných týmů; větší profesionalizace činností řízení počínaje profesionalizací řídících, administrativních a organizačních činností atd. Jde nám o to, abychom se stali respektovanou univerzitou v rámci evropského vzdělávacího a výzkumného prostoru.
Vysoké školy v České republice v posledních letech provozují „expanzivní“ politiku, ať se to týká navyšování počtu studentů, nabídky studijních programů nebo rozšiřování míst působení. Bude se VUT pod vaším vedením ubírat podobným směrem?
V celém polistopadovém období byl strategickým záměrem růst počtu studentů ne kampaňovitě, ale s ohledem na odpovídající personální, technické i dislokační zajištění. K expanzivnímu přístupu jsme měli hodně příležitostí – zejména při zakládání nových fakult, kdy jsme měli až desetinásobný převis zájemců o studium nad kapacitou fakulty. Vedení školy si bylo vždy vědomo zodpovědnosti za kvalitu výuky, na kterou obvykle negativně působí skokové navýšení počtu studentů. Na VUT dlouhodobě pracujeme s absolventy, zajímáme se o jejich uplatnění v praxi, známe názory absolventů na život na VUT. Abych mluvil naprosto konkrétně v číslech – letos v prezenční formě na osmi fakultách VUT studuje přes dvacet tisíc studentů a počítáme s mírným nárůstem jejich počtu tak, aby v roce 2010 studovalo na VUT asi 23 000 studentů v prezenční formě studia.
Prof. Ing. Karal Rais, CSc. MBA.
Osobně i ve funkcích děkana fakulty a potom prorektora VUT jsem se snažil spolupracovat a spolupráci podporovat a vždy jsem hodnotil spolupráci s Masarykovou univerzitou kladně. Dříve moje hodnocení bylo založeno více na emocích, protože jsem na vaší univerzitě prožil část svého „odborného mládí“, pracoval jsem na Ústavu výpočetní techniky. Dnes je moje kladné hodnocení možná více založeno na faktech, je více racionální. Konkrétních příkladů spolupráce je mnoho, spíše se bojím, abych na ty nejdůležitější nezapomněl. Tak například spolupráce v oblasti mechatroniky a v aktivitách z.s.p.o. CESNET. Mezi jeden z nejzajímavějších projektů, na který je pozitivně poukazováno v rámci evropských univerzit, lze zařadit Brněnské centrum evropských studií (BCES). Těsně před Vánoci jsme společně s Masarykovou univerzitou a s Jihomoravským krajem založili Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, což je sdružení, které podporuje formou stipendií zahraniční studenty a přispívá k internacionalizaci našich studií. Diskutujeme nad založením společných spin off firem, spolupracujeme v rámci Jihomoravského inovačního centra, akademičtí pracovníci z Masarykovy univerzity se podílejí na výuce na VUT a opačně. V zahraničních studiích MBA, které probíhá na VUT, participují pracovníci z MU a opačně v prestižních mezinárodních studiích LLM na Právnické fakultě akademičtí pracovníci z VUT. Existují desítky společných výstav, obě univerzity spolupracují na vydávání špičkových učebnic a existuje mnoho dalších veřejných aktivit, na nichž se podílejí pracovníci obou univerzit.
Učíte management a v jednom rozhovoru jste prohlásil, že vám přirostl k srdci. Jak se v této souvislosti díváte na názor, že by se management veřejného vysokého školství mohl či měl poučit z metod a praktik uplatňovaných v soukromém sektoru?
V mém inauguračním projevu jsem kladl důraz na profesionalismus v řídící práci. Domnívám se, že mnoho metod a manažerských praktik z oblasti výrobních firem lze uplatňovat i v managementu veřejného vysokého školství. V první otázce jste se mne ptali na strategii univerzity – zde jsou metody tvorby systému univerzitních strategií a rovněž metody prosazování jednotlivých funkčních strategií téměř obdobné jak v soukromém sektoru, tak i na univerzitě. Podívejme se na uplatňování marketingové strategie firmy či univerzity, na strategii řízení lidských zdrojů a jejich rozvoj, na strategii zajišťování kvality výroby či kvality univerzitních procesů – všude tam najdeme řadu společných rysů. Samozřejmě že život a řízení univerzit má svá specifika, která je nutno v řízení univerzity respektovat. Je to nutnost skloubit potřeby akademického a hospodářského vedení, a to jak na úrovni VUT, tak jeho fakult. Proto systematicky sledujeme a rozvíjíme nové směry, které se v současné době prosazují v moderním řízení univerzit.