Tarifní složka mzdy zaměstnanců Masarykovy univerzity od 1. ledna 2013 vroste o osm procent. Vedení univerzity tak chce zvýšit pracovníkům finanční jistotu a dorovnat dopad inflace za poslední tři roky.
Masarykova univerzita se dlouhodobě drží strategie, že mzda má odrážet výkonnost. Tarif tak představuje základní odměnu za práci a pohyblivými složkami mzdy, jakými jsou například výkonnostní příplatek, se odměňuje nadstandardní výkon zaměstnance.
„Jsem přesvědčen, že podíl tarifní složky na celkové mzdě na naší univerzitě již není optimální. Snižuje se tak konkurenceschopnost univerzity na trhu práce, přestože skutečné mzdy jsou u nás mnohem vyšší než tarif. Z pohledu zaměstnance je tarif jakousi jistotou. Toto zvýšení je jen jedním krokem v naplňování mých příslibů z volební kampaně. V příštím roce bych chtěl vést na univerzitě mnohem rozsáhlejší diskusi o personálních záležitostech a odměňování, jež by měla vyústit ve výraznější změny v této oblasti,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Navýšení tarifu ovšem nemusí automaticky znamenat zvýšení mzdy zaměstnanců. Může být totiž kompenzováno snížením příplatku či mimořádných odměn. Při současném vícezdrojovém financování univerzity bude vždy záležet na konkrétních podmínkách pracoviště a na kombinaci finančních zdrojů z příspěvku na vzdělávací činnost a z projektů v případě jednotlivých zaměstnanců.
„Poté, co jsme s děkany prověřili, jaké náklady přinese samotné zvýšení tarifů, dospěli jsme k závěru, že ve většině případů bude možné přistoupit i ke skutečnému zvýšení mzdy,“ upřesnil rektor. Pro univerzitu by plné zvýšení mezd o částku odpovídající navýšení tarifů v následujícím roce představovalo dodatečné výdaje přibližně ve výši 83 milionů korun.
„V posledních letech univerzitě klesal příspěvek na vzdělávací činnost, který je dominantním zdrojem financování mezd, a protože mzdy tvoří zhruba 51 procent celkových neinvestičních nákladů, bylo vedení univerzity při navyšování tarifů opatrné,“ uvedl kvestor univerzity Ladislav Janíček.
Podíl tarifu na celkové mzdě tak postupně klesal a v loňském roce činil v průměru na celé univerzitě jen 42 procent, což už bylo z pohledu vedení univerzity demotivující. Vedení si proto nechalo zpracovat analýzy a na jejich základě rozhodlo o tom, že dlouhodobě bude směřovat financování mezd tak, aby se podíl tarifů na celkové mzdě pohyboval kolem 50 procent.
