Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě MU slaví v letošním roce 50 let od svého založení. Jeho studenti, absolventi, současní i někdejší pedagogové si to připomněli v polovině října na velkém setkání. U příležitosti výročí vznikla také internetová Kronika filmové vědy, která slouží k shromažďování informací o dějinách oboru a také o jeho absolventech.
Z dějin filmové vědy
Všechno to začalo 1. července 1963, kdy vznikla katedra slovanských literatur, divadelní vědy a filmové vědy, jejímž iniciátorem a dlouholetým vedoucím byl Artur Závodský. Oblast filmové vědy dostal na starost Zdeněk Smejkal.
Filmová věda však neměla status řádného akademického a studijního oboru. Byla chápána spíše jako další odnož divadelní vědy, s níž historicky sdílela studijní kombinaci. K osamostatnění studia filmové vědy došlo až v roce 1993, s výukou od akademického roku 1994/1995.
„Začínali jsme fakticky na zelené louce co do počtu studentů, personálního zajištění či technického vybavení. Měli jsme pět studentů, jednu místnost a jednu televizi s videem, jež měla své lepší časy dávno za sebou. A já byl jediný zaměstnanec na plný úvazek,“ vzpomíná na začátky Jiří Voráč, který je vedoucím ústavu od roku 2000.
Dnešní stav
V současnosti mám obor 300 studentů, sedm zaměstnanců a desítky pravidelně i nepravidelně hostujících externích spolupracovníků. „Máme akreditováno nejen bakalářské, magisterské a doktorské studium, ale také právo pro habilitační řízení. Jinými slovy filmová věda na Masarykově univerzitě dospěla,“ komentuje situaci Voráč.
Zájem o studium ze stran uchazečů je velký. Každoročně se do bakalářského studia k prezenční a kombinované formě hlásí více než 350 zájemců, z nichž je ke studiu přijatý přibližně každý čtvrtý. Studium dokončí každý druhý.
Absolvent Tomáš Bláha podotýká k otázce uplatnění v praxi, že škola nabídne prostředky, jak se k práci dostat. „Hlavně ale vždy záleží na iniciativě studenta, která pak určuje, kdo má jaké šance se uplatnit.“
V posledních letech nabízí ústav filmové vědy pro své studenty také možnost absolvovat stáže v různých filmových institucích. „Díky tomu si studenti jednak zvyšují kompetence a rozšiřují zkušenosti a jednak posilují své možnosti následného pracovního uplatnění. Velmi se nám to osvědčuje,“ vysvětluje Jiří Voráč.
Dejte Scale šanci
Filmová věda se dostala před dvěma lety do širšího povědomí brněnské veřejnosti díky své iniciativě Dejte Scale šanci. Jednalo se o otevřený dopis primátorovi, ve kterém byly popsány příčiny úpadku kina Scala pod správou města. Po několika jednáních město nakonec pronajalo Scalu samotné Masarykově univerzitě a v pondělí 14. října proběhlo její slavnostní znovuotevření.
„Od počátku práce na projektu univerzitního kina jsem prosazoval názor, aby si Masarykovy univerzita k provozu kina najala zkušeného kino podnikatele a přivedl jsem tak do hry společnost Aero, která měla vynikající výsledky v Praze,“ vysvětluje Voráč. Věří, že se tato spolupráce osvědčí a že kino umístěné v samotném srdci města, vybavené nejmodernější technologií a vynalézavou dramaturgií uspěje.
Scala bude také sloužit studentům filmové vědy, kteří si budou moct prakticky vyzkoušet, co provoz kina obnáší. Šanci dostanou v rámci vlastního programového formátu, tzv. Studentského kina a projektu 3x3 Scala.