Liga lidských práv pojmenovala deset největších lidskoprávních výzev, se kterými se bude potýkat nový vládní kabinet. A právě o nich ve středu na fakultě sociálních studií diskutovali čtyři odborníci na tuto problematiku. Shodli se, že největším problémem je český anticiganismus a špatné začleňování sociálně vyloučených lidí do společnosti.
„Doufala jsem, že z voleb vzejde vláda, u které bude mít lidskoprávní agenda podporu. Teď jsem ale skeptická,“ otevřela debatu Monika Šimůnková, někdejší zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Ministrům se podle ní o lidských právech moc debatovat nechce. Zdůraznila, že za dobu jejího působení byla tato tematika naopak systematicky potlačována. „Politici o lidských právech mluví jenom tehdy, když si potřebují získat sympatie některých voličů,“ dodala.
Jedním z konkrétních probíraných témat byly sociální byty. Měl by se stát postarat o jejich udělování nebo na ně přispívat? Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv v tom má jasno. „Kdyby se uzákonilo sociální bydlení, pomohlo by to jednak dětem, které jsou kvůli nevyhovujícím podmínkám odebírány z rodin, a také lidem s postižením, kteří končí v léčebnách, protože skutečný domov si dovolit nemůžou,“ vysvětlila Candigliota.
Jiný názor má zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček. Podle něj nový zákon nic nevyřeší. „Neuvolní ani nepostaví se díky němu nové byty. Jen posun v myšlení celé společnosti může vést k tomu, že starosta obce nenechá zbourat starý dům a umožní, aby se do něj nastěhovali ti takzvaně nepřizpůsobiví,“ dodal Křeček.
Černé a bílé základní školy
Všechny děti ať se učí pohromadě, zaznělo několikrát během diskuse. Problém sociálního vyloučení začíná už v dětství. Romské děti jsou často umisťovány do speciálních nebo praktických škol. Proti této praxi se řečníci ostře vyhranili. „Každé dítě, i to se zdravotním postižením, by mělo mít možnost chodit do normální školy,“ myslí si Candigliota. Zároveň dodala, že i Brno patří mezi města, kde je segregace romských dětí ve školách výrazná. „Brno má jasně oddělené bílé a černé školy,“ upozornila na problém.
Začleňování romských dětí do „normálních“ škol však vyvolalo bouřlivé reakce u obecenstva. „Nemohu s dámami souhlasit. Myslím si, že pokud se dětem nedostane správného vzdělání a výchovy už doma, učitel ve škole s tím moc nenadělá,“ řekla studentka Barbora Kučerová.
I když se řečníci neshodli ve všech bodech, výsledek debaty byl jednoznačný – s takzvanou romskou otázkou se bude muset společnost a nová vláda vypořádat co nejdříve. Moc optimismu v sobě ale odborníci neměli. „Je smutné, kolik mediálního prostoru je věnováno směšným kauzám a nad seriózními tématy se nediskutuje,“ posteskla si Candigliota.