Fotovoltaické panely v celkové ploše 337 m2 jsou umístěny na střeše a na fasádě budovy Pedagogické fakulty na Poříčí 31. Za ideálních podmínek, to znamená za jasného počasí a při kolmém dopadu světla, mohou panely společně dosáhnout výkonu až 40 kW. Za rok by měly do sítě dodat více než 40 500 kWh elektrické energie. Údaje o momentálním výkonu plus vybrané parametry systému se v reálném čase zobrazují na displejích umístěných ve vstupních halách budov fakulty a současně se ukládají do počítače k dalšímu zpracování a vyhodnocování. Kromě toho, že přinášejí úsporu energie z klasických zdrojů a přispívají tedy ke snížení emisí oxidu uhličitého (až o 24 000 kg za rok), mají panely sloužit také vědeckým a výukovým potřebám.
Fotovoltaické panely na PdF nepotřebují žádnou údržbu a jejich životnost je garantována na 30 let. Na fotografii ze slavnostního otevření rektor MU Petra Fiala, hlavní iniciátor výstavby elektrárny Petr Sládek a ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Foto: Ondřej Ženka.
Cena celého zařízení se pohybuje okolo 19 milionů korun, přičemž celá třetina prostředků byla určena na stavbu masivní ocelové konstrukce o hmotnosti 13 tisíc kilogramů, na níž jsou upevněny střešní panely a jež zajišťuje jejich vysokou odolnost vůči povětrnostním podmínkám. Část finančních prostředků poskytla sama Masarykova univerzita, rozhodujícím dílem však instalaci podpořil Státní fond životního prostředí ČR v rámci Programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů. Součástí programu je i projekt Slunce do škol, který se zaměřuje na instalovaní fotovoltaických panelů ve školách, kde pak mohou sloužit i k environmentální výchově žáků a studentů. O nutnosti vzdělávat další generace v problematice ochrany životního prostředí mluvil na slavnostním ceremoniálu i ministr Libor Ambrozek: „Jsem velmi rád, že sluneční elektrárnu otevíráme na Pedagogické fakultě, protože její studenti poté, co nastoupí do zaměstnání, budou moci dál předávat poselství o tom, že v rámci odpovědnosti za život na této zemi jsme povinni šetrně využívat stávající zdroje a především usilovat o využití zdrojů obnovitelných.“
Otevření elektrárny doprovázela ve vstupních prostorách fakulty výstava Vzdělávání k udržitelnému rozvoji. Studenti zde předváděli experimenty s alternativními zdroji energie. Na fotografii šlapací kolo, na němž si každý mohl vyzkoušet, kolik námahy je třeba vynaložit na výrobu energie potřebné k rozsvícení žárovky nebo rozjetí vláčku. Foto: Ondřej Ženka.
V České republice je v současné době v provozu několik menších slunečních elektráren – na technických univerzitách v Ostravě a Liberci, v Praze na Matematicko-fyzikální fakultě UK, menší pokusnou elektrárnu vlastní ČEZ v Dukovanech. Žádná z nich však nedosahuje výkonu sluneční elektrárny na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Před dokončením je však fotovoltaický systém na budově ČVUT v Praze – Dejvicích, který má totožný výkon, a solární elektrárna v Opatově na Svitavsku, která by mohla dosahovat výkonu až 60 kW.