Nově otevřená sluneční elektrárna by měla sloužit i vědeckým a výukovým potřebám. Můžete konkrétně odhalit své plány na tento způsob využití?
Data informující o okamžité produkci elektrické energie z naší elektrárny a o snížení množství oxidu uhličitého jsou k dispozici všem na dvou informačních panelech umístěných ve vestibulech budov PdF. Po pěti minutách jsou ukládána podrobnější data společně s informací o teplotě jak v ovzduší, tak na panelech, s intenzitou slunečního záření a rychlosti větru. Spolu s přístupem k odběrovým křivkám fakulty mohou být všechny tyto údaje využity například v předmětu Environmentální výchova. Uchovaná data mohou využívat i kolegové z kateder biologie či geografie. Další možností je studium vlastností na reálném velkoplošném zařízení. To přináší něco jiného než studium vlastností na malém vzorku v laboratoři.
Spolupracujete v tomto směru s firmou Solartec?
Musím říct, že firma Solartec velmi, dle mých zkušeností výrazně nad zdejšími poměry, dbá na vazbu s vysokoškolskými pracovišti. V odvětví, kde je technologie alfou i omegou, to jinak nejde. Navíc ve vedení jsou odborníci, kteří mají úvazek i ve Fyzikálním ústavu Akademie věd v Praze. Realizovali jsme společně například projekt Sledování vlivu znečištění na fotovoltaické panely, jehož hlavním cílem byla analýza vlivu jednotlivých typů znečištění ovzduší na výkon fotovoltaických systémů. Firma podpořila i námi organizovanou celorepublikovou soutěž „O solární čepici“ pro žáky základních škol. V současné době spolupracujeme na dvou projektech ministerstva životního prostředí Výzkum a vývoj nízkonákladové technologie fotovoltaických článků a Nízkoenergetické struktury fotovoltaických článků a prvky FV systémů.
První watty vyrobila sluneční elektrárna v dubnu loňského roku, zkolaudována však byla až po dlouhém zkušebním provozu letos v lednu. Hlavním iniciátorem její výstavby byl Petr Sládek, docent na katedře fyziky Pedagogické fakulty. Foto: Ondřej Ženka.
Elektrárna dosahuje nejvyššího výkonu za slunečného počasí, tedy hlavně v létě. Právě o letních prázdninách má však fakulta nejnižší spotřebu energie. Co se tedy děje s elektřinou, kterou elektrárna vyrobí, ale fakulta ji nespotřebuje?
K mému překvapení má fakulta slušnou potřebu elektřiny i v letních měsících – počítače, výtahy, klimatizace… Vždy to je v průměru asi dvacet kilowattů, což umíme nyní přes den pokrýt sami. A zbytek prodáme do rozvodné sítě. Na takto vyrobenou „fotovoltaickou“ elektřinu je státem garantována výkupní cena 13,20 korun za1 kWh.
Ročně by měla elektrárna dodat do sítě 40 500 kWh. Toto číslo však běžnému čtenáři nic neřekne. Dokázala by taková elektrárna pokrýt celoroční spotřebu průměrné rodiny bydlící v rodinném domě?
Stačí se podívat na fakturu za elektřinu – průměrná domácnost v ČR spotřebuje ročně asi 2500 kWh, z toho například 860 kWh na praní a 500 kWh na svícení. Sluneční elektrárna na PdF by tedy stačila pokrýt spotřebu patnácti domácností. Nebo by to stačilo na provoz ledniček ve 220 domácnostech, popřípadě na sledování středně velké televize ve 450 domácnostech.
Kvůli námitkám památkářů nemohly být střešní panely postaveny pod úhlem 35 stupňů, jak jste chtěli, ale jen se sklonem 20 stupňů. Jak ovlivnil tento zákaz výkon elektrárny?
Bohužel, všechny budovy Pedagogické fakulty na Poříčí leží uvnitř památkové zóny. I když žádná z budov není památkově chráněna, ke stavebnímu povolení se vyjadřují památkáři. Kdyby ležely na druhé straně řeky Svratky, podobný problém by nevznikl. Aby prý nebyly vidět panely na ploché střeše, museli jsme zmírnit sklon – tím jsme přišli odhadem o deset až dvacet procent energie.
Pedagogická fakulta se nachází ve více budovách. Budete usilovat o vybudování podobných fotovoltaických systémů na každé budově?
Všechny tři budovy Pedagogické fakulty na Poříčí 7, 9 a 31 jsou vzájemně propojeny, mají tedy jen jeden elektroměr. Vše výše uvedené platilo pro celou fakultu. Další instalace fotovoltaického systému by rozšířila její soběstačnost ve výrobě elektrické energie i na měsíce se zvýšenou spotřebou elektřiny a při méně příznivém počasí. Záleží však na tom, do jaké míry budeme úspěšní v žádosti o dotaci, tentokrát z fondů Evropské unie. Kolika eury budou fondy podporující obnovitelné zdroje energie naplněny, je již politické rozhodnutí. Sami bychom tolik prostředků nemohli uvolnit.