Shromáždění, jež se na Masarykově univerzitě poprvé konalo v roce 1997, se kromě vedení univerzity zúčastnili zástupci dalších brněnských vysokých škol i představitelé města Brna. Po úvodních ceremoniích se slova již tradičně ujal rektor MU Petr Fiala. Ve svém letošním projevu tematicky navázal na svou řeč z minulého roku, v níž se věnoval úvahám o novém postavení a úkolech univerzity v měnící se společnosti. Zatímco tehdy se zaměřil na řízení univerzity a vytváření vysokoškolské politiky, letos se jeho slova týkala především vzdělávací a vědecko-výzkumné činnosti.
Dies academicus uspořádala Masarykova univerzita poprvé v roce 1997. Letos se tedy konal již desátý ročník této akce. Foto: Ondřej Ženka.
Vzdělávací funkce univerzit se mění hlavně v souvislosti s větší poptávkou po vysokoškolsky vzdělaných lidech. Studium získává masový charakter a studenti v něm začínají vystupovat v pozici klientů. Námitky, že zvyšující se počet studentů negativně ovlivňuje kvalitu výuky, jsou podle rektora jen projevem neporozumění dějům, odehrávajícím se v současných demokratických společnostech. „Množství lidí s vysokoškolským vzděláním odpovídá zájmům, potřebám a možnostem širších společenských skupin. Tyto zájmy budou realizovány v každém případě, ať už za pomoci stávajících univerzit nebo prostřednictvím jiných institucí, které na tyto požadavky budou reagovat,“ uvedl ve svém projevu. „Změny sociálních podmínek a požadavků na vzdělávání nejsou otázkou volby ze strany univerzit, jsou již realitou. Otázkou volby je pouze to, jak se k nim univerzity postaví,“ dodal.
V oblasti vědy a výzkumu vstupují univerzity podle rektora do tržního prostředí, v němž musí soupeřit jak o soukromé, tak o veřejné finanční zdroje. V rámci tohoto boje je pak třeba více obhajovat své výsledky a prostřednictvím médií více vysvětlovat veřejnosti, jakým způsobem jí může daný výzkum prospět. „Je nezbytné medializovat jakýkoliv transfer technologií a především spolupráci se soukromým sektorem, protože tato medializace přináší určitý typ reklamy firmám i univerzitě a současně ukazuje dalším podnikům, že je možné a nejen obsahově, ale i marketingově výhodné spolupracovat s univerzitou,“ uvedl Petr Fiala.
Jednu z Cen rektora pro nejlepší studenty magisterských studijních programů si odnesl také Jan Závěšický, student mezinárodních vztahů a evropských studií na FSS. Foto: Ondřej Ženka.
Ještě před vlastním předáváním Cen rektora k účastníkům slavnostního shromáždění promluvil také předseda Akademického senátu MU Filip Křepelka, který ve svém projevu hovořil hlavně o problematice autonomie jednotlivých fakult v rámci celé univerzity. „Přehnané sjednocování, přehlížení specifik jednotlivých oborů a jednostranný důraz na všeobecné vzdělání může vést až k nechuti být součástí univerzity,“ upozornil na rizika centralizace univerzity Filip Křepelka. „Univerzita musí spojovat a pomáhat, fakulty musí být přesvědčeny, že být součástí univerzity přináší jejich pedagogům a studentům prospěch a napomáhá vzdělávací a výzkumné činnosti, kterou provádí,“ dodal na závěr.
Program Dies academicus byl zahájen již 3. května Hudebně interpretační soutěží studentů MU, jež se konala na Pedagogické fakultě. Přímo v hlavní den oslav se pak mimo jiné uskutečnil šachový turnaj o přeborníka MU a na Fakultě sportovních studií program doprovázely turnaje a soutěže v nejrůznějších sportovních disciplínách. Studenti i zaměstnanci poté měli možnost za zvýhodněné vstupné navštívit v Janáčkově divadle velmi diskutované operní představení Prodaná nevěsta v režii Ondřeje Havelky. Mezi akce pořádané v souvislosti s Dies academicus byla pro letošní rok zahrnuta také vernisáž výstavy Fenomén kniha v Galerii U dobrého pastýře, kterou organizovala katedra výtvarné výchovy PdF a na níž představili své výtvarné práce studenti vysokých škol nejen z České republiky. Oslavy pak završilo studentské divadelní představení Sajns fikšn a šestý ročník festivalu amatérských filmů na Fakultě informatiky.