Pro někoho může být překvapením, že na právnické fakultě i díky studentským hlasům zvítězil v soutěži o vynikajícího pedagoga zrovna učitel římského práva. Ale jen do té doby, než se s Pavlem Salákem setká osobně a přesvědčí se o jeho pověsti srandisty.
„Vstřícný přístup, rétorika, vyučovat předmět v souvislostech a s kulturním přehledem,“ shrnuje Salák gró svého přístupu.
Brněnský pedagog pochází z učitelsko-právnické rodiny, má tedy předpoklady pro svou profesi v genech. „Do právní praxe se mi navíc moc nechtělo, přijde mi, že na to nemám žaludek,“ vysvětluje Salák s úsměvem.
Jeho předmět Římské právo je jedním z úvodních povinných předmětů. I v případech, kdy si to právníci přímo neuvědomují, totiž vychází dnešní legislativa právě z tehdejšího právního systému.
„Římská říše byla tržní ekonomikou, z tohoto hlediska má mnoho společného s námi. Řadu věcí řešili jinak, ale měli přibližně stejné problémy jako my,“ vysvětluje Salák, čím je jeho předmět důležitý. Už tehdy mohli zákazníci nesedící oblečení vrátit bez udání důvodů a to dokonce až 60 dnů po nákupu. „V římském právu stále objevuju nové souvislosti, pořád je čím se inspirovat,“ říká.
Důležité podle něj je, aby si studenti ujasnili souvislosti ve vývoji římského práva i v tom, jaký to má dopad do dneška. „Svým způsobem je to připravuje i na právní praxi. Jak přistupovat k případu, čeho si všímat a jak uvažovat,“ popisuje Salák. V jeho hodinách studenti pracují s fragmenty a rozebírají konkrétní případy, které kdysi řešili římští právníci.
Salák se snaží při své výuce studentům rozšiřovat i všeobecné znalosti. Dříve byla podle něj maturita z dějepisu jedním ze základních předpokladů pro studium práv, v současné době už je historický a kulturní přehled studentů menší. „Když se dneska na semináři zeptám, tak z dvaceti studentů mají maturitu z dějepisu tak dva nebo tři,“ říká.
Někteří studenti se učiteli zmínili, že pro něj hlasovali zejména kvůli inspiraci. „Prý tím, jak vedu hodiny, je inspiruji, aby se o právo více zajímali,“ chlubí se Salák. Reakce na svou výuku si lektor běžně zjišťuje na seminářích a také poctivě čte závěrečné předmětové ankety.
Možnost se setkat se Salákem ale mají studenti i mimo vyučování, organizuje totiž už několikátým rokem letní školu katedry dějin, která si klade za cíl studenty seznámit s právními dějinami a zároveň jim ukázat postupy při vědecké práci. Vedle toho se spolu se sdružením studentů práv ELSA podílí na organizování moot courtů (simulovaných soudních procesů) z římského práva.
Na učení mě baví reakce studentů
V oblasti přístupu ke studentům Saláka velmi inspiroval profesor Vladimír Kratochvíl vyučující trestní právo. „Přestože měl náročné zkoušky, svým přístupem nás dokázal dostat do pohody, takže jsme v klidu a věcně odpovídali,“ vzpomíná na své studium.
Podobně tomu bylo i u profesora občanského práva Jana Hurdíka. Josef Fiala ho zase inspiroval svými řečnickými schopnostmi a na učiteli mezinárodního práva veřejného Daliboru Jílkovi ho upoutal jeho široký kulturní rozhled. Na Petru Mrkývkovi oceňoval nadhled a smysl pro humor.
„Jsem moc rád, že brněnská práva mají tu pověst, že učitelé tu se studenty komunikují i nad rámec výuky a mají k nim vstřícný poměr,“ říká hrdě pedagog, který na fakultě vyučuje od roku 2004.
Stejně jako většině vysokoškolských lektorů mu jeho profese zabírá podstatně více než běžnou pracovní dobu. „Mně to nevadí, ale něco jiného je asi názor dětí, když doma sedím u počítače,“ usmívá se Salák.
Dva až tři dny v týdnu je přímo v Brně ve škole, potom odjíždí za rodinou do Prahy, kde vyřizuje záležitosti po e-mailu a pracuje na článcích či studiích. „Na učení mě baví možnost reakce lidí, ta u vědeckých článků tak přímá není,“ porovnává s tím, že rád obě aktivity střídá.
K dojíždění mezi městy používá zásadně vlaky. Kromě toho, že v nich může pracovat, jsou jeho zálibou, stejně jako historie. „S manželkou provozujeme historický šerm a v rámci souboru Alla Danza se podílíme na rekonstrukci historických tanců. Také si stavím modely bojové techniky,“ vybírá pedagog to nejpodstatnější ze svých koníčků.