Russell Stannard patří ve světě mezi uznávané autority na použití IT technologií ve výuce. Jeho web s instruktážními videi navštíví každý rok sta tisíce učitelů. Sám sebe přitom popisuje jako technofoba, a když mluví o aplikacích, které by mohli učitelé používat, aby zlepšili svou výuku, opakuje slovo: jednoduchý. Do Brna dorazil na konferenci pořádanou Centrem jazykového vzdělávání MU.
Vaše brněnská přednáška na konferenci Language Centres in Higher Education nesla titul: Nástroje, které měly opravdový dopad na moje vyučování. Jaké nástroje to jsou?
Existuje hned několik technologií, které jsou hodně přizpůsobivé a dají se používat na celou řadu věcí. Osobně mám rád ty, které dovedou zachytit ve formě audiovidea, co se děje na obrazovce počítače a co u toho říkám (screen capture či screencast). Mezi oblíbené patří třeba Jing, ale to není tak důležité, stejně je většina z nich zdarma k použití a jsou opravdu jednoduché.
Jak se dají v praxi využít?
Třeba k zachycení vlastních lekcí. Můžu nahrát svoji powerpointovou prezentaci i s mým doprovodným komentářem, dát ji studentům k dispozici ke stažení na webu a zadat jim, že se na ni mají podívat doma. Použiju tak svou oblíbenou metodu převrácené výuky (flipped classroom). To znamená, že ve škole pak nedělám formální hodinu, při které bych něco přednášel. Na přednášku se přece můžou všichni v klidu podívat sami. Na hodinách pak máme čas se věnovat tvůrčím aktivitám. Můžeme diskutovat, procvičovat, naplánovat esej a napsat její úvod a tak dále.
Video ale používáte i pro zpětnou vazbu.
Přesně tak. Student mi pošle svoji esej, já si ji otevřu u sebe na počítači, zapnu program a nahraju se, jak text procházím a připomínkuju a pošlu mu to zpátky. Další možnost je, že zadáte svým žákům, aby naopak nahráli sami sebe při plnění úkolu. Zadám třeba, že chci, aby našli na webu obrázek něčeho, co mají opravdu rádi, otevřeli si ho na obrazovce, nahráli, jak ho popisují, a poslali mi to.
Jaký to má hlavní dopad?
Na prvním místě každého napadne ušetření času. A to pro obě strany. Osobně konzultovat s každým studentem často není možné. Pro studenta je výhodou oproti osobní konzultaci ale i to, že si může záznam kdykoliv přehrát znovu, může se vrátit k něčemu, čemu neporozuměl nebo co mu uniklo.
Jak se to stalo, že je z vás odborník na takové použití moderních technologií.
Vlastně docela náhodou. Jsem poměrně technofobní člověk. Nejsem s technikou nijak zvlášť zadobře, musím si k tomu sednout a opravdu se vše tvrdě naučit. Mé začátky vypadaly asi tak, že jsem začal tušit jistý potenciál, který v technologiích je, vyzkoušel si je, napsal jsem o tom pár článků na web a kolegové mi pak psali emaily, jak se dělá tohle a tamto. A tak jsem pro ně začal točit instruktážní videa a zřídil na to celou webovou stránku www.teachertrainingvideos.com, která se stala docela známou. Postupně jsem totiž začal zjišťovat, že skrze technologie opravdu můžeme dosáhnout zásadního vylepšení v procesu výuky a učení. Je to skutečně revoluce.
Kdyby chtěl učitel, který zatím pracuje poměrně klasicky, nějak začít, co byste mu poradil?
Ať na to jde pomalu a začne v malém třeba jen v soukromých hodinách nebo se skupinou studentů, kterým důvěřuje. Doporučuju zkusit třeba věc, která se jmenuje Vocaroo. To je jednoduchoučký nástroj. Jdete na web, kliknete na jedno tlačítko a nahrajete zvuk, kliknete na další a pošlete, co jste nahráli. Řekněme, že domácím úkolem vašeho žáka bude nahrát, jak říká sám o sobě pět vět ve španělštině a pošle vám to. Nebo může tři minuty mluvit na téma, proč cena ropy klesla o polovinu. Dá se to aplikovat v celé řadě oborů. Až si je učitel při používání určitého nástroje jistější, může ho nasadit do více hodin na více žáků nebo může vyzkoušet zase něco dalšího.
Hodně se zabýváte učením učitelů. Máte ještě čas na normální studenty?
V tuto chvíli už standardní studenty moc neučím, poslední rok se věnuji hlavně výcviku učitelů a objíždím svět.
Nechybí vám to?
Chybí, určitě tohle nechci dělat už nadosmrti. Viděl bych to ještě na pár let, trochu procestuju svět a zase vrátím zpátky.
Všiml jste si nějakého rozdílu v přístupu k použití technologií při výuce v různých zemích?
Situace je po celém světě dost podobná. Najdete jen pár míst, kde jsou lidé velmi osvícení a jsou dále. Zejména ve Spojených státech se mi zdá, že je používání internetu a obecně technologií nebo metody převrácené výuky už dále, ale obecně všichni teprve pomalu začínají rozumět tomu, co všechno se nám otevírá. Je to přirozeně pozvolný proces, je potřeba lidem ukazovat velmi konkrétně, s čím a jak můžou ve svých třídách pracovat a jak jim to pomůže.