Trpělivý, milý, ochotný a vtipný. Tak popisují nejoblíbenějšího pedagoga ekonomicko-správní fakulty Daniela Němce jeho studenti. Co pro něj znamená výhra Ceny rektora pro vynikající pedagogy Masarykovy univerzity a jaký je jeho přístup ke studentům a styl výuky?
„Na naší fakultě je velká konkurence, proto jsem ocenění nečekal. Je tu spousta dalších dobrých a oblíbených pedagogů. Ocenění si považuji o to více, že jsem ho dostal v rámci předmětů, které se učí až ve třetím a čtvrtém ročníku, kdy už mají studenti srovnání a zkušenosti,“ říká Němec.
Daniel Němec vyučuje předměty Základy ekonometrie, Ekonometrie, Časové řady a Bayesiánskou analýzu. „Jsou to předměty hodně náročné. Když se řekne matematika nebo statistika, tak to u dvou třetin našich studentů vzbuzuje odpor. Je to ale zbytečný předsudek, že matematika a statistika musí být složitá. Na začátku přednáškám z ekonometrie většina studentů vůbec nerozumí. Na cvičeních ale zjistí, že využívat ekonometrické metody prakticky není až tak složité a začne se jim to líbit,“ vysvětluje se smíchem.
I přes náročnost vyučovaných předmětů a konkurenci ho však studenti vybrali jako nejoblíbenějšího pedagoga. Jak si to vysvětluje? „Není to jen o obsahu předmětu, ale o tom, jak člověk látku podává, jak předmět nastaví. Snažím se razit aplikační a hravý způsob. Najít správnou formu pro studenty, aby to nebylo jen povídání, ale aby viděli praktické využití. To je to, co použijí v praxi, tam se teoretické věci moc neřeší.“
Na seminářích Němcových předmětů dostávají studenti do rukou nástroje pro řešení příkladů využívajících různé typy dat. S těmi si na cvičeních podle jeho slov hrají. Řešení zadaných příkladů nemusí být vždy jednoznačné, a tak studenti při modelování využijí svou fantazii a intuici.
„Studenti si v rámci závěrečného projektu navrhují svůj ekonometrický model pro řešení nějakého zajímavého problému, sbírají data a zkoušejí a ladí různé varianty modelu, a hlavně přemýšlejí o interpretaci toho, co jim odhady dávají. Nakonec zjišťují, že díky těmto nástrojům mohou získat zajímavé odpovědi a vidí, že je to k něčemu užitečné. Využít to mohou nejen v závěrečných pracích, ale hlavně praxi. Jsou to hodně univerzální metody použitelné nejen v ekonomii. Třeba Bayesiánskou analýzu si zapisují i studenti jiných fakult. Ani nevím, jak se dozvídají, že tento předmět existuje,“ směje se oceněný pedagog.
Otevřenost a vstřícnost
Základem Němcova stylu výuky je otevřenost. Studentům se snaží vyjít vstříc a neustále se jich ptát, čemu nerozumí. „Jednou to nestačí, když se zeptám dvakrát třikrát, studenti vidí, že to myslím vážně, začnou reagovat. Neznamená to ale, že je budu kritizovat za to, že to nechápou. Snažím se do nich nacpat vědomosti, jak to ale nejlépe udělat, když nevím, jestli tomu rozumí, nebo nerozumí,“ vysvětluje Němec.
Na výuce ho nejvíce baví kontakt s lidmi a pocit, že se může podělit o zkušenosti a zajímavé věci, které studenti dále využijí. Od studentů naopak získává zpětnou vazbu k tomu, jak jeho výuku vnímají a co chtějí vědět více. Při tvorbě předmětů sám využil některých negativních zkušeností ze svých studentských let.
„Byl jsem samozřejmě student a vím, co se mně nebo mým kolegům nelíbilo. To jsem mohl změnit a připravit předměty tak, abych překonal předchozí nedostatky. Kdybych mohl studovat dnes některé předměty v podobě, ve které nyní jsou, určitě by mě to posunulo ještě mnohem dále,“ směje se.
„Někteří kolegové říkají, že úroveň studentů jde dolů a studenti jsou dnes horší. Já si to ale nemyslím, spíše naopak. Je to možná dáno tím, že po nich nikdo nepožadoval, aby svůj potenciál ukázali. Jde o to, co jim nabídneme a jestli je posuneme dál. Je to o rozvinutí nebo udušení jejich potenciálu, a my bychom se ho měli snažit rozvinout. Z hlediska talentu jsou studenti pořád stejní, tohle se asi nikdy nezmění,“ tvrdí Němec.
