Stalo se vám někdy, že vás někdo nepřetržitě pronásledoval na sociálních sítích, museli jste čelit množství nevyžádaných sms a jejich obsahu, nebo vám někdo stokrát za den volal či posílal e-maily? Pokud ano, pravděpodobně jste se stali obětí jednoho z nových způsobů psychologického teroru – kyberstalkingu.
Modřiny po něm sice nejsou vidět, ale vy jste možná prožili několik bezesných nocí a při pípnutí mobilu jste se rozklepali jako student před zkouškou. Na základě psychologických studií bylo prokázáno, že stavy obětí kyberstalkingu lze srovnat s posttraumatickými stavy lidí, kteří se stali obětí letecké katastrofy.
Doktorandka na Právnické fakultě MU Ivana Jarošová se v České republice snaží o osvětu v této oblasti. Fenomén kyberstalkingu zde není zatím příliš dobře známý, i když na západ od Česka už existuje celá řada antistalkingových center nabízejících bezplatnou pomoc obětem.
Problematikou se začala zabývat už jako studentka magisterského programu a v praxi se ji věnuje v Bílém kruhu bezpečí, kde dlouhodobě působí. Zeptali jsme se jí, jak se může člověk v pozici pronásledovaného bránit a jaké jsou možnosti jeho právní ochrany.
Co byste poradila obětem?
Na začátku bych jim vysvětlila, že kyberstalking je poškozování, které se rovná fyzickému násilí. A že samozřejmě mají právo na příslušnou právní ochranu.
Uvedu příklad: Bývalý přítel nezvládl, že jsem se s ním rozešla a pronásleduje mě esemeskami, jejichž obsah mě uráží a psychicky poškozuje. Co mám dělat?
Nečíst a nemazat. V žádném případě nesmíte zprávy mazat. Zahraniční antistalkingová centra doporučují vést si knihu důkazů, což znamená veškerý kontakt, který proběhne, archivovat, aby se dala určit časová stopa, na jejímž základě lze prokázat narůst nebezpečnosti pachatele, dle kterého potom mohou být učiněna například předběžná opatření. Přerušit veškerý kontakt s bývalým přítelem a říci o tom někomu z okolí.
Co potom?
Složku důkazů zanesete na příslušnou policejní stanici. Jedním z možných forem postihů jsou předběžná opatření, kterými lze právně zamezit přístupu pachatele k oběti, veškerý kontakt, a to jak fyzickou tak elektronickou cestou. Problém je v tom, že není příliš možností, jak to hlídat. Předběžná opatření jsou nová, z předminulého roku, a ještě stále nejsou správně osahána – tedy uvedena do praxe. Pokud pachatel předběžné opatřené poruší, může se jednat o spáchání trestného činu, po němž následuje obžaloba ze strany státního zástupce a pravděpodobně podmíněný trest.
V čem spočívá podmíněný trest?
Pachatel nesmí jakýmkoliv způsobem kontaktovat oběť, je v podmínce, a pokud ji poruší, podmíněný trest se překlopí na nepodmíněný trest a jde do vězení. Jednoduše řečeno.
Máte za sebou nějaký případ ze své praxe?
Mám ze sebou zkušenost, která není z právní praxe. Pachatel se takzvaně unavil. Oběť terorizoval anonymními telefonickými hovory z neznámého čísla a zavěšováním statusů na Facebooku. Vyřešilo se to tím, že jej oběť na naši radu ignorovala a jeho to přestalo bavit. Není to častý případ, protože hlavním motivem nebezpečného pronásledování je podle psychologických studií to, že pachatel chce oběť ovládnout a je si velmi dobře vědom následků svého jednání, s čímž souvisí i určitá vytrvalost dosahující někdy až řádu desítek let.
Co byste chtěla dělat po ukončení doktorského studia?
Po ukončení studia bych chtěla iniciovat vznik prvního antistalkingového centra v České republice a pracovat jako státní zástupkyně.
Ivana Jarošová vystoupila se svým příspěvkem o kyberstalkingu v polovině dubna v Jízdárně Zámku Lednice, kde konal devátý ročník prestižní konference doktorandů Právnické fakulty MU COFOLA (Conference for Young Lawyers). V celkem čtyřech sekcích se v mezinárodním zastoupení sešlo kolem 140 právníků z řad doktorandů a odborné veřejnosti, aby přednesli nejaktuálnější výsledky svého bádání.
