Zájem o dlouhodobé i krátkodobé kurzy Kabinetu češtiny pro cizince je každoročně velký. „Studují u nás například překladatelé Evropské unie nebo právníci. Společnost není omezena oborem ani věkem. Našemu nejmladšímu studentovi je šestnáct let a nejstaršímu studentovi, když tady studoval na letní škole, bylo čtyřiaodsmdesát let,“ říká vedoucí kabinetu Eva Rusinová.
Češtinu pro cizince na FF studují lidé od Islandu po Austrálii. „Letní škola hostí studenty z minimálně třiceti zemí. Nejsme nijak omezeni. Jsou tu uživatelé jazyka, kteří češtinu potřebují pro svou práci, i přímo lingvisté. Scházejí se ve skupinách a myslím si, že je to obohacení pro obě strany, protože každý na jazyk pohlíží z jiné stránky,“ vysvětluje Rusinová. Uživatelé jazyka, mezi které patří například právníci či obchodníci, přijeli na MU studovat češtinu převážně z Německa. „Vedle Němců tu máme hodně Francouzů a Italů,“ říká Rusinová. Studenti bohemistiky, kteří přijeli na stáž, jsou většinou Poláci, Bulhaři, Francouzi, Italové a Němci.
V učebně sedí asi dvacet studentů, hlásí se, zapisují si, živě komunikují s vyučující. Je vidět, že je seminář baví. Mluví plynně česky. Foto: Pavla Ondrušková.
V učebně sedí asi dvacet studentů, hlásí se, zapisují si, živě komunikují s vyučující. Je vidět, že je seminář baví. Mluví plynně česky. „Jaký je rozdíl mezi výrazy: Dát to psu a psovi?“ dotazuje se Eva Rusinová. Tuto nelehkou otázku by asi nedokázal zodpovědět leckterý Čech. Někteří zahraniční studenti však vědí a není jich málo. „Atmosféra tady na kurzech se mi líbí. Já mám totiž doma pořád trému, když musím mluvit česky, tady ne. Atmosféra tady mi dává motivaci. Přístup učitelů je výborný. Jsem tu opravdu spokojená,“ hodnotí Ana Prša.