Priority pro následující pětileté období přijala v říjnu Masarykova univerzita v podobě dlouhodobého záměru. Jaké jsou cíle v oblasti vzdělávání?
Nadcházející roky by měly být ve znamení snižování a následné stabilizace počtu posluchačů. Zejména přijímáním uchazečů z jiných vysokých škol se při tom bude zvyšovat podíl studentů ve vyšších stupních studia. „Zároveň by mělo dojít ke zlepšení poměru počtu vysokoškoláků připadajících na jednoho akademického pracovníka, což je klíčové měřítko kvality,“ doplnil rektor MU Mikuláš Bek.
Jednodušší nabídka a mezioborovost
Změní se i struktura nabízených oborů. Závěry nejrůznějších studentských šetření totiž ukázaly, že současný rozsah nabídky zejména bakalářského studia je pro uchazeče nepřehledný a málo srozumitelný. „Po letech zavádění Boloňského procesu a živelného rozvoje je potřeba udělat komplexní revizi. Z mnohdy úzce zaměřených oborů by se například měly stát spíše specializace volené až v průběhu studia,“ uvedl Bek. Zároveň by mělo dojít k omezení duplicit oborů či nastavení delší periodicity při jejich otevírání. Snahou je udržet vyšší výběrovost.
Velkou budoucnost věstí odborníci provazování různých oborů. Potenciál proto autoři dlouhodobého záměru vidí v novém uchopení dvouoborového studia, zvětšena má být také nabídka volitelných předmětů mezioborového charakteru a rozšíření se dočkají obecné základy bakalářských oborů.
„Všechny tyto inovace mohou dát studentům skvělou šanci rozvíjet se nejen ve své úzké disciplíně, ale i v tématech, o kterých by vzdělaný člověk prostě měl mít přehled,“ uvedl předseda Studentské komory Akademického senátu MU Ondřej Vymazal. Vzniknout mají také krátkodobé specializované profesní programy, které umožní doplnění kvalifikace.
Studijní neúspěšnost a hodnocení kvality
Velkým tématem nejen v Česku, ale i na prestižních západních univerzitách je rozšiřující se fenomén vysoké studijní neúspěšnosti. „Zkoumáním příčin jsme se v minulých letech intenzivně zabývali a v následujícím období by se naše zjištění měla promítnout do nastavení přijímacího řízení, které se vedle testování obecných studijních předpokladů zaměří i na oborovou znalost či motivaci,“ uvedla vedoucí odboru pro strategii Šárka Hrabinová. Rozšířit by se měl také systém poradenství pro uchazeče tak, aby si mohli kvalifikovaněji vybírat obor a neodkládali rozhodnutí až do prvních ročníků studia.
Jednou z hlavních výzev, které popisuje Dlouhodobý záměr MU, je dobudování vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávacích činností.
„Univerzita na něm už řadu let pracuje s cílem získat v budoucnu institucionální akreditaci. V návaznosti na legislativní změny bude v brzké době potřeba nastavit nové procesy vnitřního schvalování studijních programů, včetně interních standardů jejich kvality,“ řekla vedoucí centra pro kvalitu Soňa Nantlová.
Studentský senátor Vymazal v této souvislosti vítá plánované zavedení oborových rad s účastí vysokoškoláků. „Studenti budou moci zhodnotit strukturu celého oboru. Stále více po něčem takovém voláme,“ doplnil.
Mezinárodní prostředí
Mírou internacionalizace sice Masarykova univerzity mezi českými vysokými školami vyniká, za kvalitními západními školami však stále zaostává. „Daří se nám úspěšně organizovat studentskou mobilitu v rámci evropských programů a máme řadu bilaterárních dohod. Prioritou je pro nás ale i systematické budovaní mezinárodního prostředí uvnitř naší univerzity, včetně toho, že budeme zaměstnávat větší podíl zahraničních akademiků. Chceme také zvýšit nabídku programů v cizích jazycích a zvýšit počty studentů samoplátců,“ vysvětlil prorektor pro vnější vztahy Ivan Malý.
S tématem internacionalizace souvisí také jazykové kompetence tuzemských studentů. Pro budoucí absolventy je totiž stále důležitější zdokonalovat se ve více než jednom cizím jazyce. „Posílit by proto mělo užívání cizích jazyků i v českých studijních programech, a to jak v samostudiu, tak v rámci kontaktní výuky,“ doplnil rektor Bek.
Mezi prioritami ve vzdělávání nadále zůstává důraz na rozvoj e-learningových systémů a nástrojů, aplikace simulačních zařízení a posilování moderních metod výuky, jejichž cílem je aktivní zapojení studentů.
