Za více než 95 let existence Masarykovy univerzity ji vedla řada skvělých osobností. Přibližují je obrazy, které jsou k vidění na několika místech školy, i snímky, na které se může kdokoliv podívat na www.muni.cz.
Už jen necelé čtyři roky zbývají do oslav stého výročí založení Masarykovy univerzity. Škola za tu dobu nasbírala řadu uměleckých děl, ačkoliv jejím primárním cílem to samozřejmě nikdy nebylo. Třeba v začátcích, kdy se teprve budovala, se chvíli čekalo i na vytvoření insignií – řetězů rektorů a děkanů a žezel jednotlivých fakult. Na co se ale myslelo téměř od začátku, to jsou obrazy jednotlivých rektorů.
Univerzita jich prostřednictvím svého archivu má dnes dvanáct, ale protože by byla škoda, aby se na ně nikdo nemohl dívat, jsou rozpůjčované hned na několika místech. Některé mají fakulty, jiné jsou v kampusu nebo ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. S jejich tvorbou se skončilo už ve 30. letech z úsporných důvodů.
S nástupem moderních technologií se přešlo i na jiné formy vzpomínek na bývalé rektory, obrazy ale zůstávají. Podle slov historika umění Jiří Kroupy je nejcennější a nejpovedenější malba, která vznikla hned jako první, ale do zmíněného souboru nepatří. Dnes visí v takzvaném Englišově salonku na rektorátu, kam chodí na oběd oficiální návštěvy. Historicky prvního rektora Masarykovy univerzity Karla Engliše, který se později stal opakovaně československým ministrem financí, na ní zachytil původem vídeňský malíř František Václav Süsser.
„Süsser vystudoval ve Vídni, ale ne úplně akademii, spíš školu umělecko-průmyslového typu. Když se přestěhoval do Brna, stal se prvním učitelem malby na Škole uměleckých řemesel a získal si ve městě specifické postavení,“ popisuje Kroupa muže, který byl blízkým přítelem jiného slavného umělce Oskara Kokošky.
V praxi to všechno znamenalo, že se Süsser stal oblíbeným portrétistou brněnské vyšší střední třídy, jejíž příslušníci od něj hojně kupovali obrazy. Umělec se tak dostal k portrétování Leoše Janáčka a v letech 1920 až 1922 spolupracoval také s Lidovými novinami. Jeho díla vlastní Moravská galerie a dodnes je k vidění i jeho práce na kostele svatého Augustina na Kraví hoře. „Uvnitř visí několik jeho maleb a je také autorem tamějších oken,“ doplňuje Kroupa.
Jméno Süssera patří také k jedné výrazné brněnské události. Malíř vytvořil plakát k Výstavě soudobé kultury v Československu, která koncem května roku 1928 otvírala areál brněnského výstaviště. Celá byla koncipovaná jako přehlídka úspěchů tehdy desetiletého státu.
O vybudování Masarykovy univerzity se výrazně přičinil i první československý prezident, jehož zpodobnění se také najde celá řada. Hned dva obrazy má filozofická fakulta – jeden je k vidění v pracovně děkana a vzniknul přímo pro univerzitu. Druhý, známý z fakultní auly, se dokupoval až později.
Kdo by se chtěl na všechny rektory podívat pohromadě, má několik možností. Buď si obejít různá místa po univerzitě, kde se obrazy nacházejí, nebo se spokojit s fotkami, které visí na chodbě rektorátu na Žerotínově náměstí vedle kanceláře současného rektora.
Koho víc zajímají informace o jednotlivých osobnostech, najde je všechny pohromadě na univerzitních internetových stránkách v sekci o historii školy, kde je jim věnována speciální část. Každý se tam může dočíst, že například po Janu Zavřelovi se dodnes jmenují dva druhy pakomárů, že se František Weyr podílel na tvorbě první československé ústavy nebo jak budoval přírodovědec Josef Podpěra univerzitní botanickou zahradu.
