„Tuto podporu chápu jako důkaz toho, že se podařilo naplnit některé důležité body programu, se kterým jsem před třemi lety vystoupil,“ uvedl rektor Fiala. V době jeho nástupu bylo otázkou číslo jedna dořešení financování univerzitního kampusu.
Úspěchy minulého období
Ve svém projevu k volitelům i shromážděným členům akademické obce připomněl rektor úspěchy, kterých se podařilo dosáhnout. Vyzdvihl přitom posílení kultury dialogu uvnitř univerzity a dosažení větší jednoty při sdílení strategických cílů univerzity. Za klíčové označil i úspěšné zvládnutí kritického počátku výstavby univerzitního kampusu.
Rektor Petr Fiala získal hlasy drtivé většiny přítomných senátorů, a povede tak univerzitu po následující čtyři roky. Foto: Petr Preclík.
„Současný výborný stav však samozřejmě není jen výsledkem práce za poslední tři roky. Sklízíme plody reforem uskutečňovaných od poloviny devadesátých let a samotný systém přirozeně iniciuje zlepšování a průběžný rozvoj,“ vysvětlil rektor.
Za dobu Fialova rektorování se podařilo mimo jiné zavést modernější studijní a zkušební řád a sjednotit výuku tělocviku a cizích jazyků. Vstřícným krokem směrem ke studentům bylo také zprovoznění pružnějšího stipendijního řádu a zavedení Programu rektora na podporu tvůrčí činnosti.
Mezi úspěchy, kterých se podařilo v uplynulém volebním období dosáhnout, zmínil Fiala dále profesionalizaci centrální administrativy a rozvoj marketingu jako nezbytné součásti fungování univerzity. Za velmi důležité označil založení Centra pro transfer technologií, pokrok ve sponzorování univerzity pomocí systému partnerů. Zlepšila se spolupráce s Jihomoravským krajem a s městem Brnem, například při společném budování Jihomoravského inovačního centra nebo Inkubátoru biomedicínských technologií. Velkého mezinárodního věhlasu dosáhla Masarykova univerzita a s ní i město a kraj pořádáním konference Evropské asociace univerzit.
Výzvy budoucnosti
„Snažit se jen udržovat současný stav by však bylo chybou. Už při formulování dlouhodobého záměru jsem jako náš strategický cíl vymezil udržení výsadního postavení Masarykovy univerzity v České republice a především dosažení toho, aby se stala prestižní vzdělávací i výzkumnou univerzitou v Evropě,“ řekl ve svém projevu rektor.
Podle Fialy bude největší výzvou následujících let vyrovnat se s nepříznivým populačním vývojem, který může znamenat menší počet přihlášených studentů do bakalářských programů. To by se univerzita podle Fialy měla snažit vyvážit přilákáním většího počtu lidí do celoživotního vzdělávání, které je pro univerzitu i významným zdrojem příjmů. Kromě toho se Fiala chce zaměřit na přijímání kvalitních studentů z jiných vysokých škol do navazujícího magisterského studia. Celkově se pak univerzita musí připravit na rostoucí konkurenci nejen na poli vzdělávání, ale i výzkumu. „Lze totiž očekávat, že veřejné prostředky nebudou v nejbližších letech navyšovány. Soutěž o financování vědy navíc získá evropský rozměr. Vzroste proto tlak na transfer znalostí, aplikovatelnost výsledků v praxi a na spolupráci s podnikatelským sektorem,“ předpověděl Fiala a zdůraznil, že tento vývoj je třeba chápat ne jako hrozbu, ale jako výzvu.
Ve svých vizích Fiala nastínil potřebu vytvoření kariérního centra, které by připravovalo budoucí absolventy na styk s praxí. Pokračovat by mělo dotvoření infrastruktury – zejména dobudování univerzitního kampusu a vytvoření odpovídajících prostor pro pedagogickou a filozofickou fakultu. Mělo by se také začít s přípravou projektu zamýšlené zdravotnické fakulty.