Vylepšené daňové přiznání, zrychlení poštovních služeb, Timebank Muni nebo projekt Přístupnější stát. To jsou jen příklady aktivit, které vzešly z předmětů Service Design a Aplikační seminář na kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK), jež staví na designu služeb a designovém myšlení. Nejsou ale součástí pouze dvou kurzů, KISK se snaží na těchto principech postavit celý svůj vzdělávací program.
Design informačních služeb je tak jedním ze tří směrů, které si vybírají studenti navazujícího magisterského studia. „Před několika lety jsem se zúčastnil celé řady konferencí a pracovních setkání, kde se vášnivě mluvilo o potřebě lépe promyslet a uchopit proces, kterým navrhujeme digitální služby. To byl impuls. Na základě zahraničních inspirací například ze Stanfordu jsme se pak pokusili začlenit výuku designu služeb do našeho kurikula a projektových laboratoří,“ vysvětluje vedoucí KISK Petr Škyřík.
Podle něj je design proces, kterým procházíme od zadání až k hotovému produktu, službě nebo řešení. Designové myšlení pomáhá celý proces, který vyžaduje značnou míru empatie a kreativity, řídit a mít pod kontrolou. „Přináší nám to pak lepší porozumění tomu, co lidé opravdu potřebují, a také nástroje pro vytváření služeb,“ doplňuje.
Ve druhém běhu předmětu Adama Hazdry Service Design se takto systematicky tentokrát řešilo nejen zmíněné daňové přiznání nebo jak pomoci poštám a jejich zákazníkům s frontami, které se na nich tvoří, ale i vytvoření videokurzu o ISu pro začátečníky. „Hledal jsem službu, o které jsem věděl, že by mohla být udělaná lépe a tohle jsem měl zažité na vlastní kůži,“ vysvětluje jeden z autorů kurzu o ISu Martin Horák.
Designově i kriticky, se studenti učí myslet i v dalších předmětech jako Design a inovace či Kritická teorie a inovace. Jedním z nejpodstatnějších předmětů, v němž hraje roli designové myšlení, je ale Aplikační seminář.
„Cílem kurzu je provést celým designovým procesem a zároveň zavést konkrétní inovaci do oblasti spojené s informačními službami či knihovnictvím,“ říká vedoucí designové specializace Ladislava Zbiejczuk Suchá. Aby studenti celý proces stihli, jsou na seminář vyhrazeny dva semestry, během nichž pracují v týmu o pěti lidech a za pomoci lektora řeší služby či problém, který si na počátku stanovili.
Aktuálnost designu služeb a designového myšlení ilustruje také fakt, že se na KISK obrátila radnice městské části Brno-střed. Během intenzivního workshopu, na němž se kabinet a jeden z jeho projektů Libdesign aktivně podíleli, se asi 30 účastníků snažilo řešit problematiku nové metodiky pro restaurační zahrádky, její komunikaci s provozními a majiteli a v neposlední řadě i vztah zahrádek a veřejného prostoru.
Každá ze šesti stanovených skupin na konci dvoudenního běhu, během něhož se všichni zúčastnili veřejného projednávání na radnici, bavili se s úředníky i s restauratéry a analyzovali praxi v Česku i zahraničí, představila svůj prototyp řešení. „Je skvělé, jakou aktivitu jsou lidé schopni vyvinout a jak se umí nadchnout pro řešení těchto procesů,“ komentuje tajemník městské části Petr Štika a dodává: „Výstupy z workshopu se samozřejmě budeme snažit zavést a využít.“
