Kam se bude Masarykova univerzita ubírat v následujících pěti letech, popisuje na podzim přijatý dlouhodobý záměr. Jednou z hlavních oblastí, na které se zaměřuje, je společenská odpovědnost akademické obce. Jaké jsou priority MU?
„Úkolem každé dobré univerzity je vzdělávat a pomocí vědy rozšiřovat poznání, a to nejen u vlastních studentů, ale i ve vztahu k širší veřejnosti. To není žádná převratná novinka, ale je dobré si to připomínat. MU je navíc druhou největší českou univerzitou a nese tedy adekvátní díl zodpovědnosti za dění v regionu i v národním kontextu. Dnes jsou si i mnohé soukromé korporace vědomy určité míry společenské zodpovědnosti, natož veřejná vysoká škola,“ vysvětluje rektor Mikuláš Bek.
Masarykova univerzita se dokázala v uplynulých dekádách stát lídrem v řadě oblastí, například při zefektivňování studijní agendy prostřednictvím vlastního informačního systému, prosazováním transparentnosti při zveřejňování závěrečných prací a vědeckých výstupů nebo zpřístupňováním studia servisem pro studenty se specifickými nároky, čímž inspirovala mnohé instituce nejen v České republice.
Vedle toho zastává roli strategického partnera a iniciátora mnoha rozvojových projektů ve městě i regionu a přispívá k formování národních politik. Jako jediná česká univerzita taky provozuje vlastní kulturní zařízení – unikátní Mendelovo muzeum a také divácky úspěšné Univerzitní kino Scala.
V dlouhodobém záměru však zaznívá kritika, že MU v komunikaci s širokou veřejností dostatečně nevyužívá potenciál svých více než pěti tisíc zaměstnanců a téměř 34 tisíc studentů. „Z pravidelného sledování viditelnosti univerzity v médiích plyne, že při oslovování širší veřejnosti jsou aktivní jen některé obory. Ve srovnání s tím, jak je zastoupena Akademie věd či Univerzita Karlova, je to málo. Musíme se bohužel vyrovnávat s handicapem horšího přístupu do celostátních, tedy dnes prakticky výhradně pražských médií,“ komentuje situaci Bek. Potřebu být vidět zdůvodňuje rektor i tím, že coby veřejná instituce, musí být MU aktivní v přesvědčování veřejnosti a politiků o své užitečnosti. „Prezentovat výsledky své práce je přirozenou součástí role akademika. Ani v minulosti to nebylo jinak, i za první republiky patřila řada učitelů univerzity k veřejně činným osobnostem,“ doplňuje.
Autoři dlouhodobého záměru dodávají, že působení univerzity ve společnosti musí být postaveno především na budování vnitřní kultury, která je založená na sdílených hodnotách, na posilování povědomí o individuální odpovědnosti za kvalitu práce a také na oceňování těch, kteří vynikají, ať už jde o studenty, vědce nebo pedagogy.
I přes přirozenou různorodost názorů panuje na univerzitě podle Beka většinová shoda na sdílených hodnotách založených na základních demokratických principech spojených s Masarykovým jménem. „Pro členy naší akademické obce je snad zbytečné je vypočítávat – o mnoha z nich se lze ostatně dočíst na stropě naší auly, stačí zvednout hlavu. Je to závazek, který na nás přechází od předchozích generací našich kolegů,“ říká rektor.
K budování sounáležitosti studentů a zaměstnanců s univerzitou a posilování hrdosti na práci a studium na ní, však univerzita podle autorů dlouhodobého záměru, potřebuje zrevidovat svoji interní komunikaci. „Musíme zásadně zlepšit vzájemnou informovanost o získaných poznatcích a zkušenostech a vůbec o celkovém dění na univerzitě,“ říká ředitelka komunikace MU Tereza Fojtová, která aktuálně pracuje na auditu.
Sté výročí založení
Současný vývoj ve společnosti naznačuje, že Masarykova univerzita bude stále intenzivněji vstupovat do veřejného života, kriticky přispívat do veřejné debaty, nabízet prostor pro diskusi a svými expertizami i dobrovolnou činností pomáhat řešit současné problémy. Velkou příležitostí, jak výrazně vstoupit do veřejného prostoru, bude 100. výročí založení, které univerzita oslaví už v roce 2019.
„Právě toto výročí vnímám jako velkou příležitost k oslovení veřejnosti, absolventů i budoucích studentů. Základní poslání univerzity se přitom už od jejího založení nemění. Má šířit poznání a pomáhat lidem používat lépe vlastního rozumu. Dobově proměnlivá hesla, která tuto roli pojmenovávají jednou jako osvětu, podruhé jako inovace, jsou jen variacemi téhož,“ komentuje Bek.
