Mezinárodní tým, jehož členy jsou i Libora Oates-Indruchová, PhD. a doc. Radim Marada z katedry sociologie na Fakultě sociálních studií MU, připravuje komparativní výzkum s předběžným názvem Models of Consumption and Cultural Identity Across Eastern and Western Europe: Conflict or Challenge?
Výzkum by měl být věnován poznávání proměn vzorců spotřeby v zemích západní a východní Evropy ve vztahu k utváření kulturní identity. Tým sdružuje devět odborníků a odbornic z Velké Británie, Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky. Kromě Masarykovy univerzity patří mezi domovské instituce jeho členů univerzita East London, Univerzita v Pécsi, Slezská univerzita v Polsku, Ekonomická univerzita v Poznani a Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici. Fáze přípravy výzkumu je financována prostřednictvím grantu od The British Academy.
V červnu, září a říjnu se na půdě domovských institucí členů a členek týmu uskuteční tři setkání, která povedou k formulaci výzkumného problému a k vypracování návrhu mezinárodního výzkumu. Tato pracovní setkání navážou na dva předchozí workshopy, z nichž poslední proběhl na Fakultě sociálních studií v Brně ve dnech 22. až 24. dubna 2005. V pořadí druhé setkání týmu otevřelo několik zásadních otázek týkajících se povahy spotřeby a zejména možností uchopení studia spotřeby z perspektivy sociálních věd. Kromě hledání základního vysvětlení pojmu diskutovali v Brně členové a členky týmu o možnostech srovnávání vzorců spotřeby rozlišujících nebo naopak přibližujících země západní a východní Evropy. Zkoumání způsobů konzumu v jednotlivých evropských zemích a poznávání jejich proměny v čase by však v rámci připravovaného výzkumu mělo být spojeno s otázkou utváření skupinové a individuální identity. K diskusi o možném skloubení studia měnících se vzorců spotřeby a utváření identit přispěla přednáška Cultural Identities, Symbolic Boundaries and Practices of Symbolic Power Csaby Szaló, PhD. z katedry sociologie Fakulty sociálních studií.
Předměty spotřeby mohou sloužit k více účelům než jen k těm, ke kterým jsou primárně určeny. Nakupováním a používáním zboží můžeme naznačovat svou příslušnost k národní společnosti, to, že jsme dobří občané, ekologové, že „máme úroveň“, anebo že jednoduše „nejsme někdo jiný“. Ujasnění základních otázek o povaze spotřeby, hledání souvislosti mezi spotřebou a identitou a diskuse o vztahu konzumu k sebeprezentaci a identifikaci se skupinou či širší společností, povedou k vypracování návrhu mezinárodního výzkumu. Konečný výstup spolupráce členů a členek týmu v podobě výzkumného projektu je možné očekávat v lednu příštího roku.