Dobrá nabídka studijních oborů či možnost studovat kombinovaně, popřípadě prestiž. To jsou hlavní důvody, proč přicházejí do navazujících magisterských oborů na Masarykovu univerzitu studenti z jiných vysokých škol. MU by do budoucna jejich počet ráda zvýšila.
„Masarykova univerzita se dlouhodobě snaží profilovat jako výzkumná a výběrová škola, a proto také stojí o větší podíl magisterských studentů. Postup z bakaláře by ale neměl být automatický – měl by představovat výběr těch nejlepších. To znamená, že bychom si neměli vybírat jen z našich absolventů, ale být schopní otevřít se i kvalitním studentům odjinud,“ vysvětluje ředitelka pro strategii MU Šárka Hrabinová.
Dodává ale, že o cílové skupině bakalářských absolventů se toho ještě donedávna moc nevědělo. Právě proto se uskutečnil už druhý ročník průzkumu a doprovodných analýz zaměřených právě na ně. Analýzy shrnují statistické údaje o pohybu studentů mezi bakalářským a navazujícím magisterským stupněm, průzkum zjišťuje zejména motivace přicházejících studentů.
A co z nich vychází? Masarykova univerzita přitahuje více studentů z jiných vysokých škol, než jich z ní na magistra odchází jinam. Jen osm procent z těch, kteří se rozhodnou dále studovat, míří na jinou vysokou školu. Naproti tomu 26 procent navazujících magisterských studentů na MU získalo předchozí titul na jiné vysoké škole, ať už v tuzemsku nebo v zahraničí, tedy zejména na Slovensku.
„Situace se ale hodně liší podle fakult a oborů,“ doplňuje Hrabinová. Nejvíc přijímají uchazeče odjinud lékařská fakulta a fakulta sociálních studií následované ekonomicko-správní fakultou a fakultou informatiky. Nejméně lidí zvenčí přichází na přírodovědeckou fakultu. Dobrá nabídka studijních oborů či možnost studovat kombinovaně, popřípadě prestiž. To jsou hlavní důvody, proč přicházejí do navazujících magisterských oborů na Masarykovu univerzitu studenti z jiných vysokých škol. MU by do budoucna jejich počet ráda zvýšila.
„Je to dáno především kvalitou uchazečů o konkrétní obory. Zatímco na přírodovědeckou fakultu se z jiných škol hlásí převážně zájemci, kteří u přijímacích zkoušek v konkurenci našich absolventů obvykle neobstojí, uchazeči o studium jiných oborů bývají úspěšnější,“ vysvětluje prorektor MU pro studium Michal Bulant.
Tradičně je za hranicemi Masarykovy univerzity zájem o obory Intenzivní péče, Sociální práce, Sociální pedagogika nebo Služby – výzkum, řízení a inovace. „Vítězíme především díky dobré nabídce. Řada jiných škol tyto obory jednoduše nenabízí, neotevírají je tak často, případně neobnoví akreditace nebo nemají kombinovanou formu,“ vysvětluje analytik průzkumu Mikuláš Múdry z odboru pro strategii.
Jeho slova potvrzují i některé anonymizované ohlasy z průzkumu. „Magisterský obor na Masarykově univerzitě jsem si vybrala, protože ve škole, kde jsem studovala zavřeli obor sociální práce,“ uvedla svou motivaci studentka, která na magistra přišla na fakultu sociálních studií. Objevuje se ale i nespokojenost s pojetím studia. „Na bývalé škole bylo příliš mnoho projektů, které nejenom, že vás připravily o veškerý volný čas, ale některé z nich byly vyloženě nesmyslné a měly nulový přínos,“ říká v průzkumu student fakulty informatiky.
Nejvíce studentů přichází z Univerzity Palackého v Olomouci, kam jich také nejvíc odchází, i když zjednodušeně se dá říct, že těch přicházejících je násobně víc. Řada studentů míří na Masarykovu univerzitu i z Vysokého učení technického a z Univerzity Tomáše Bati. S Univerzitou Karlovou je vzájemná výměna studentů přibližně rovnoměrná.
Popsané důvody pro přechod mezi školami vnímají i na lékařské fakultě. „Navazující obor Intenzivní péče je v České republice pouze na třech fakultách. Absolventi díky němu získávají možnost snadnějšího uplatnění a jejich platové ohodnocení je také vyšší,“ říká Petra Juřeníková z katedry ošetřovatelství.
Problémy s adaptací studentů přicházejících z jiných škol podle ní nejsou. „Teoretické znalosti absolventů jsou porovnatelné, mírně horší zkušenosti v praktických dovednostech vidíme u studentů ze Slovenska, to se ale vyrovná v prvním, nejpozději druhém semestru při ošetřovatelské praxi,“ dodává Juřeníková.
Z ohlasů vysokoškoláků v průzkumu vyplývá, že největší slabinou MU jsou informace o průběhu studia. „Univerzita se tomuto tématu již aktivně věnuje. Informace o nabídce a průběhu studia by se měly zpřehlednit. Pro fakulty je plánovaná i metodická podpora pro aktivní marketing směrem k uchazečům z jiných škol,“ doplňuje Hrabinová.
