Rektor Mikuláš Bek byl včera hostem online rozhovoru na online.muni.cz. Padaly otázky týkající se dopadů novely vysokoškolského zákona, došlo ale taky na výši doktorských stipendií nebo na koncepci přijímacího řízení, o jehož novém pojetí se na univerzitě vede diskuse.
„Proč se vykonává Test studijních předpokladů (TSP) včetně matematické části na obory filozofické fakulty, kde se člověk s matematikou za celé tři roky studia nesetká?“ ptala se čtenářka Kateřina Veselá. Pojetí přijímaček je v pravomoci jednotlivých fakult, Bek ale potvrdil, že se napříč univerzitou vede diskuse o změnách.
„TSP neměří to, co je vedle intelektuálních schopností také důležité pro úspěch ve studiu – motivaci studentů. To odborné testy dělají lépe," připustil Bek. Zároveň ale doplnil, že skutečnost, že TSP zahrnuje matematiku i pro filozofickou fakultu špatně není. Matematika podle něj naopak patři i na humanitní obory.
Novelu vysokoškolského zákona projedná za pár dní Senát a také na ni se čtenáři ptali. Jedna z hlavních věcí, kterou má přinést, je takzvaná institucionální akreditace. Měla by zejména větším vysokým školám umožnit ve schválených oblastech zavádět a rušit studijní programy samostatně a zajišťovat jejich kvalitu. V otázkách v online rozhovoru nicméně zazněla obava z růstu administrativy a nákladů.
„Sice to bude stát čas a práci, ale můžeme celý systém nastavit lépe,“ odpovídal Bek. „Budeme se moci soustředit na to, co je podle mezinárodních standardů nezbytné, ale u nás se dosud nedělo – to je například hodnocení „na místě“, návštěva evaluátorů ve výuce a posouzení konkrétních výstupů vědecké práce. Také doufám, že celý proces bude probíhat administrativně v angličtině.“
Pokud jde o cizí jazyky, rektor si ve svém programovém prohlášení stanovil, že bude usilovat o větší internacionalizaci univerzitního prostředí včetně zvýšení nabídky výuky v nejen v angličtině, ale i dalších jazycích. V otázkách se nicméně objevila výtka, zda by se v českých studijních programech nemělo učit česky.
Bek to odmítá. „Naše studijní programy jsou akreditovány většinou v českém jazyce, to ale neznamená, že se v nich musí učit jen česky. Považoval bych za zcela nefér vůči budoucím absolventům, kdyby opouštěli univerzitu bez schopnosti aktivní komunikace v cizím jazyce. A přál bych si, aby to u angličtiny nekončilo a student univerzity zvládal vedle ní ještě alespoň dva další cizí jazyky na slušné úrovni. Jinak je naše šance na úspěch v mezinárodní konkurenci v kterémkoli oboru malá,“ odpověděl rektor.
K úspěšnému dokončení doktorského studia je potřeba finanční motivace. K ní směrovala další z otázek, v níž zaznělo, že doktorandi musí často hledat přivýdělek mimo školu. Rektor připustil, že stipendia doktorandů jsou dlouhodobě velmi nízká. „Na druhé straně uvedená částka 7000 Kč měsíčně je pouze výší podpory, kterou dává přímo stát jako dotaci. Fakultám nic nebrání v tom, aby tuto státní dotaci navýšily ze stipendijních fondů. A některé fakulty naší univerzity to systematicky dělají, stipendium doktoranda je pak třeba 15 tisíc. Ministerstvo školství by ale chtělo od roku 2017 výši dotace na jednoho studenta zvýšit,“ vysvětlil Bek.
Pokud jde o stipendia, zazněl také dotaz na pojetí toho ubytovacího. Rektor souhlasil, že není státem nastavené ideálně. „Myslím, že v současné podobě neplní svou funkci, dostávají ho prakticky všichni, kdo si zařídí trvalý pobyt mimo sídlo školy, což je snadné. Jsou to promrhané prostředky. Podporu by měli dostávat jen Ti, kdo ji skutečně potřebují,“ řekl Bek.
Jestli se chcete dozvědět, jaký má rektor Bek názor na MOOC kurzy, jestli je pravičák nebo levičák a jestli je spíš kočičí nebo psí člověk, podívejte se na celý online rozhovor.