Novela vysokoškolského zákona změnila několik zásadních věcí ve fungování českých univerzit, jedna změna se ale bezprostředně dotkne studentů už od 1. září. Zjednodušuje se totiž způsob vyměřování poplatků za studium. Některé typy poplatků se dokonce úplně ruší.
Rok navíc i pro absolventy
Podstatné změny jsou hned tři. Zaprvé končí tzv. poplatek za další studium. „Ten byli dříve vysokoškoláci povinni platit v situaci, kdy byli absolventy a studovali v dalším studiu,“ uvádí Hana Odstrčilová ze studijního odboru Masarykovy univerzity, pod nějž agenda poplatků spadá.
Jinými slovy: student není nově nijak zpoplatněn bez ohledu na to, kolik studií úspěšně absolvoval a v kolikátém svém studiu se momentálně nachází. Na Masarykově univerzitě se tato změna dotkne jen lékařské fakulty, která jediná poplatek stanovovala v nenulové částce.
Druhá velká změna souvisí s tou první. Dříve se rozlišovalo mezi studenty, co ještě neabsolvovali žádné studium, a studenty, kteří už byli absolventi. „Tito absolventi už neměli ve svém aktuálním studiu nárok na takzvaný rok navíc zdarma, takže byli povinni platit poplatek po uplynutí standardní doby studia. To se rovněž mění, protože ze zákona úplně vypadla kategorie studentů v dalším studiu,“ uvádí Odstrčilová.
Všichni studenti, a nezáleží už na tom, zda jsou či nejsou absolventy nějakého jiného studia, mají tedy nárok na rok studia zdarma navíc a poplatek platí až po uplynutí standardní doby studia navýšeného o jeden rok. V případě bakalářského tedy po čtyřech letech, v případě navazujícího magisterského po třech a tak dále.
Doba z bakaláře se už nepočítá do magistra
Poslední podstatná změna se týká započítávání doby neúspěšného studia do toho aktuálního. Dříve se doba z neúspěšného prostě přičítala a nezáleželo na tom, jestli student mezitím řádně ukončil nějaké jiné studium.
„Hřích z minulosti se vysokoškolákům prostě za všech okolností připočítával. Zde je velká změna. Jakmile student po neřádném ukončení studia absolvuje studium stejného typu řádně, tak se mu doba neúspěšného studia přestává počítat,“ vysvětluje administrátorka. Podstatné je, že se změna týká pouze studií stejného typu, přičemž ze zákona existují tři typy – bakalářské, magisterské a doktorské (třetího typu se to ale netýká).
Pokud tedy například studujete neúspěšně dva roky na bakaláře, ale titul úspěšně získáte někde jinde, dva roky se vám už dále nebudou počítat. Nebude tak už existovat žádný průnik mezi bakalářským a magisterským studiem. Po úspěšném absolvování bakaláře může každý navázat magisterským studiem s čistým štítem.
„Existuje ale samozřejmě více situací, do kterých se student může dostat. Pokud má například nějaké magisterské studium neukončené řádně, tak i když absolvuje bakaláře, bude se mu doba dále počítat,“ popisuje Odstrčilová.
Podle studijních oddělení novela zákona celý proces především zjednodušuje. „S původní podobou zákona se pojila velká spousta výkladových potíží, protože často nebylo úplně jasno, kdo je tím studentem v dalším studiu a jestli se těmto studentům mají připočítávat všechny doby neúspěšných studií,“ vzpomíná Odstrčilová s tím, že vypuštění daného odstavce ze zákona vítá, stejně jako další změny.
