Vysokoškoláci a problémy s návykovými látkami
Podle drogových epidemiologů nepatří vysokoškolští studenti mezi rizikové skupiny přímo ohrožené patologickými závislostmi. Doposud tedy nebyl zvláštní důvod k bližšímu sledování a zkoumání tohoto populačního segmentu. Předpokládá se, že jde o dospělé osoby s již vytvořeným a pevným hodnotovým žebříčkem, s motivací ke studiu zvoleného oboru a k přípravě na své budoucí povolání. Vysokoškoláci patří k jistému druhu společenské elity, slouží jako modelový vzor chování a postojů pro okolí. Úvahy o tomto „ideálním“ stavu byly rozvířeny v 90. letech 20. století sondami a později systematickým monitoringem vysokoškolské populace v zahraničí (například Velká Británie, Francie, Německo, Slovensko), kdy se ukázalo, že existují hlubší rozpory mezi znalostmi a chováním respondentů. Studie prezentovaly vysokou úroveň syndromu osobní imunity, problémy s řadou návykových látek a s návykovým chováním, a to přes kvalitní vědomosti o možných rizicích. Nešlo sice o masivní zneužívání drog, přesto vznikly obavy, že společnost může být těmito fakty negativně ovlivněna. Ke studiu závislostí u vysokoškoláků se brzy připojila i Masarykova univerzita a v rámci ČR získala v roce 1997 primát v realizaci deskriptivní studie na vzorku 1 567 respondentů ze šesti fakult.
Výsledky studie
Výsledky studie realizované na MU, které jsou nyní k dispozici, ukazují, že tři čtvrtiny respondentů mají vlastní celoživotní zkušenost s tabákem, 99 procent s alkoholem, 85 procent s černou kávou, 60 procent s marihuanou, čtvrtina s hašišem, 13 procent s halucinogeny, 8 procent s tlumivými léky užitými non lege artis (když si osoba vezme lék dle vlastního uvážení, takzvané samoléčitelství, lék není předepsán nebo schválen lékařem či lékárníkem), desetina s tanečními drogami, 38 procent někdy hrálo na automatech. V případě ostatních kontrolovaných látek (včetně takzvaných těžkých drog) jejich celoživotní prevalence (výskyt návykového chování v průběhu života respondenta před dotazováním) nepřesáhla 5 procent. Obecně byla častější konzumace dokladována zvláště u konopí, skupiny halucinogenů a tlumivých léků. Dotazovaní si některé látky mohou poměrně snadno obstarat, dokonce i na akademické půdě MU, kde byla zaznamenána aktivita dealerů. K nejčastějším důvodům experimentů s návykovými látkami patří zvědavost, touha po navození neobvyklých a příjemných pocitů, potřeba záměrné stimulace či útlumu, zlepšení psychického stavu, potřeba družnosti. Zarážející jsou značně tolerantní postoje vysokoškoláků k některým rizikovým aktivitám, jako třeba k rekreační i pravidelné konzumaci konopí a pokusům s jinými takzvaně lehkými drogami. Polovina souboru se vyjádřila pozitivně k legalizaci obzvláště konopných drog k lékařskému využití, čtvrtina pak k legalizaci lehkých drog všeobecně.
Řešitelé zapojili do projektu vybrané studenty magisterských programů na Pedagogické fakultě, kteří pomáhají s tříděním a vyhodnocováním dat i s jejich prezentací na odborném fóru. Rovněž vzniklo několik diplomových prací zabývajících se problematikou analýzy drogové scény na Masarykově univerzitě. Výstupy z projektu budou nabídnuty kolegům z Lékařské fakulty i dalším zájemcům z okruhu Masarykovy univerzity i mimo ni. Autoři studie spolupracují se Státním zdravotním ústavem v Praze, se zdravotními ústavy a krajskými hygienickými stanicemi v regionech České republiky. O výzkum projevila zájem i jiná univerzitní centra, v některých z nich již byly obdobné projekty i realizovány.
Vyjádřete se k prevenci
Pokud se chcete vyjádřit k problematice prevence patologických závislostí a shrnout své zkušenosti ze střední a vysoké školy, neváhejte a zúčastněte se anonymního dotazníkového šetření, které právě probíhá v rámci řešení grantu a výzkumného záměru PdF. Jde o zmapování situace v segmentu prezenčních studentů všech fakult MU. Studie byla schválena vedením MU, navazuje na loňský výzkum o drogové scéně a doplňuje jej. Dotazník naleznete na adrese: http://boss.ped.muni.cz/drogy.