O objev gama záblesku se 22. září 2005 zasloužila specializovaná družice SWIFT, která prostřednictvím sofistikovaného systému informovala pozorovatele na celém světě, tedy i v Brně. Následná optická pozorování dalekohledy Masarykovy univerzity a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka tak začala pouhé dvě a půl hodiny po úkazu. Díky relativně malé prodlevě tak byla reálná šance sledovat rychle slábnoucí objekt i na velmi světlé městské obloze. Oba přístroje nezávisle potvrdily existenci nového objektu na pozici udané družicí.
Na obrázcích je zachycen vzhled dosvitu (optického protějšku) gama záblesku tak, jak jej zachytily dalekohledy Masarykovy Univerzity a Hvězdárny a Planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Samotný dosvit je představován slabou hvězdičkou na vyznačeném místě. Detaily povrchu objektu jsou nám, díky extrémní vzdálenosti dosvitu od nás, skryty. Identifikace objektu byla oveřena kombinací několika komplikovaných astrofyzikálních metod.
Vyhodnocení dostupných dat tohoto dosvitu z družic a ostatních dalekohledů stále probíhá, přesto lze již odhadnout vzdálenost mateřského objektu záblesku na přibližně osmnáct miliard světelných let a okamžik exploze na asi tři miliardy let po Velkém třesku. Pozorovaný optický zdroj je tedy pravděpodobně nejstarší a nejvzdálenější událostí tohoto typu pozorovanou v ČR.
Pracovnící a studenti pozorovali světlo vzdáleného objektu - dosvitu, kterému předcházelo vzplanutí gama záblesku. Pojmem dosvit označují odborníci rychle slábnoucí bodový objekt nalézající se v místě gama záblesku a pozorovatelný velkými dalekohledy nebo radioastronomicky. Vesměs jde o extrémně slabé objekty zachytitelné jen citlivou detekční technikou. Optické studium dosvitů po gama záblescích je velmi mladý vědní obor, který se začal rozvíjet koncem devadesátých let, kdy se podařilo zachytit první případ dosvitů. Samotné gama záblesky znají astronomové od konce šedesátých let, kdy byly objeveny jako vedlejší produkt družicové kontroly zákazaných jaderných pozemních explozí.
I přes intenzivní astronomický výzkum za posledních čtyřicet let dosud nemají vědci uspokojivou odpověď ani na základní otázky kolem podstaty a vzniku těchto jevů. Všeobecně přijímané hypotézy předpokládají, že jde o gigantické exploze způsobené neutronovými hvězdami nebo černými děrami.
Více informací o celém jevu se lze dočíst na stránce Instantních astronomických novin (www.ian.cz), kde jsou také k dispozici animace a další materiály.
Záznam intenzity záblesku v průběhu času tak, jak jej pozorovala družice SWIFT. Na svislé ose je intenzita a její patrný nástup, následovaný zeslábnutím, na vodorovné ose pak čas.