Čtrnáct konkrétních doporučení, která mohou zvýšit kvalitu i mezinárodní obraz Masarykovy univerzity, vypracovala na podzim ustavená Mezinárodní vědecká rada MU. Možnosti zlepšení vidí renomovaní zahraniční odborníci například v oblasti doktorského studia či rozdělování prostředků na výzkum.
Doporučili i opatření, která mohou univerzitu posunout v mezinárodních žebříčcích vysokých škol nahoru. „Přestože některé ze změn se mohou zdát malé, jejich implementace pomůže motivovat zaměstnance a studenty,“ uvádí se ve zprávě rady, v níž loni na podzim usedli Thomas Henzinger, Josef Jiřičný a Peter Williamson. Její členové totiž na univerzitě zaznamenali určitou malomyslnost, zřejmě proto, že se obecně v zásadní změny příliš nevěří.
Vedení MU může podle nich tuto situaci zvrátit, když bude v rámci svých pravomocí zavádět změny rychle a aktivně zapojí děkany fakult do řešení těch záležitostí, které vyžadují společné úsilí. Podle vedoucího odboru výzkumu Romana Badíka už fakulty informace o doporučeních vědecké rady dostaly a vedení univerzity bude ve spolupráci s nimi promýšlet kroky, které budou na zprávu reagovat.
Hned první komentář se týká toho, aby univerzita přes vnější okolnosti pokračovala ve snižování počtu studentů, zavedla vyšší standardy pro přijetí a soustředila se na lákání těch nejtalentovanějších a motivovaných studentů.
Je potřeba zlepšit práci s doktorandy
Vysoký se zdá radě také počet doktorandů, kterých je na MU přes tři tisíce a někde je přes osm doktorandů na jednoho profesora či docenta. Řada z nich přitom studium nedokončí, má slabé výsledky nebo jim to trvá velmi dlouho. „Je důležité vybrat na doktorské pozice pouze nejlepší, nejvíce motivované studenty. Absolventi Ph.D. studia jsou budoucími vyslanci univerzity a je v zájmu MU, aby jen ti nejlepší měli čest ji reprezentovat,“ uvádí se v dokumentu rady.
Doporučuje mimo jiné, aby doktorandy vybírala specializovaná komise a ti museli každoročně také dokládat, jak pracují. Navíc by měla univerzita trvat na tom, že po ukončení doktorského studia nebudou lidé zůstávat na MU, ale budou si hledat pozice jinde.
„Většina doporučení nás nepřekvapila, ale je vždy dobré slyšet kritiku lidí z prostředí mimo univerzitu. V některých případech jsme si třeba neuvědomovali, jak nekompromisně funguje Ph.D. studium jinde. Například že je přísně dodržováno, že všichni absolventi Ph.D. studia odcházejí ze svých mateřských institucí za dalšími zkušenostmi jinam,“ podotkl prorektor pro výzkum Petr Dvořák.
Podle něj je totiž v Česku pohled na doktorandy pořád trochu jiný. „Mají být připraveni převzít otěže vědy nebo zastávat klíčové pozice kdekoliv jinde, avšak u nás se na ně pohlíží jako na studenty, které si vychováváme sami pro sebe. Přitom stát se lídry znamená sbírat zkušenosti od těch nejlepších, třeba v cizině. Neplatí to ve všech oborech, ale pro velkou část vědy je to zásadní,“ řekl prorektor Dvořák.
Například absolventka biochemie Hana Sedláčková na podzim odešla na doktorát do Dánska. „Na MU jsem působila prakticky již od střední školy, takže v závěrečném ročníku to bylo sedm let. Za tu dobu jsem se naučila hodně po teoretické i praktické stránce a měla jsem pocit, že je třeba postoupit někam dál – posunout onu pomyslnou laťku výš – a hlavně získat nový pohled na věc. K vědě se tu přistupuje jiným způsobem než u nás a i za tu krátkou dobu jsem si rozšířila obzory především po vědecké stránce a získala mnoho nových zkušeností,“ popsala své zážitky Sedláčková.
Pro doktorandy a hlavně pro pozice postdoců by pak mělo automaticky platit, že jsou vstřícné vůči uchazečům mimo univerzitu a především ze zahraničí. To umožní škole větší výběr kandidátů, a tedy možnost najít ty nejlepší. Platí to i pro akademické pozice.
Rada se dotkla také rozdělování finančních zdrojů. Výrazněji by se měli podporovat kvalitním „peer review“ vybraní vědci a témata. „Bylo nám doporučeno více promyslet a koncentrovat podporu, a ne podporovat všechno, při omezených financích samozřejmě nedostatečně. Předseda rady, profesor Jiřičný, to označil jako systém kropicí konve,“ podotkl prorektor Dvořák. Vedoucí odboru výzkumu Roman Badík doplnil, že diskuze s proděkany pro výzkum v tomto směru již začala.
