Jazykový ráj v Nové Guineji

Tichomořský ostrov Papua-Nová Guinea je pro většinu lidí známý svými unikátními tropickými lesy. Málokdo už ale ví, že zde na poměrně malém území existuje obrovské množství různých jazyků.

Pro tropické ekology velmi zajímavým ekosystémem Papuy-Nové Guineje, kde vedle sebe existují tisíce rostlin a živočichů, se zabývá přírodovědec profesor Vojtěch Novotný. Při své práci na české výzkumné stanici na ostrově se má ale také možnost denně setkávat s místními obyvateli, a tak se dostal i k antropologickým zvláštnostem ostrova – jednou z nich je velká jazyková rozmanitost. Zážitky a zkušenosti, které Vojtěch Novotný během svého více než desetiletého pobytu na české výzkumné stanici na Nové Guineji získal, si měla široká veřejnost možnost poslechnout na jeho přednášce v rámci Týdne vědy a techniky.

Pepa bilong singuatim wanpela samting em i baim pinis – tímto bohatě rozvětveným slovním spojením se v tok pisin, který je nově vzniklým, univerzálním jazykem na ostrově Papua-Nová Guinea, označuje účtenka (doslovný překlad je papír, jehož účelem je sdělení o tom, že něco bylo někým zakoupeno). „Takový jazyk byl potřeba, neboť na Papui-Nové Guineji žijí čtyři milióny lidí, kteří hovoří více než tisícem různých jazyků – například našich dvacet zaměstnanců mluví dvanácti různými rodnými jazyky, které jsou navzájem často úplně nesrozumitelné,“ říká vedoucí české výzkumné základny profesor Novotný, který na ostrově tráví pravidelně vždy nejméně půl roku.


Jak je možné, že na tak malém území existuje tolik jazyků?
Jednotlivé jazyky jsou velmi odlišné. Řada z nich zní jinak a má zcela jinou slovní zásobu. Na úrovni naší indoevropské jazykové skupiny (do které patří například čeština společně s angličtinou, španělštinou či řečtinou) má Nová Guinea takovýchto jazykových rodin šest. „Taková rozmanitost mohla vzniknout díky tomu, že populace zůstávala ve svých původních vesnicích. Lidé se zde moc nestěhují, v minulosti spolu sousedé často válčili,“ uvádí Novotný. Izolaci jednotlivých území napomáhá také většinou velmi neprostupný terén tropického lesa.



Jeden jazyk k dorozumívání
V souvislosti s postupným stěhováním lidí do měst – oproti původnímu bydlení v uzavřených vesnicích – a vzhledem k obrovské rozmanitosti ostrova bylo potřeba vytvořit také univerzální jazyk, kterým by se lidé na Nové Guineji mezi sebou domluvili. Tím měla být angličtina, protože tato část ostrova byla původně britskou kolonií. Nicméně postupně vznikla tzv. pidgin angličtina, což je jazyk odvozený z anglické slovní zásoby, ale s jinou gramatikou, a je poměrně jednoduchý. Čte se například tak, jak se píše. „Všichni na naší stanici mluvíme tímto jazykem. To má tu výhodu, že je možné se domluvit i s vesničany. Typický Novoguinejec hovoří dvěma, třemi až čtyřmi jazyky – pidgin angličtinou, svým rodným jazykem a jazykem sousední vesnice,“ doplňuje Novotný.



Čeští vědci na Nové Guineji
Česká výzkumná základna, kterou vede profesor Vojtěch Novotný, byla založena na břehu tropického korálového zálivu v místě původní luteránské misie. Zvláštností této základny, která disponuje svým vlastním vědeckým vybavením, laboratoří a ubytovacími kapacitami, je i to, že na ní pracuje s českými vědci dvacet domorodých zaměstnanců. Každý rok přijíždí na stanici také jeden z doktorandů, který zde má možnost provádět výzkum zaměřený na tropické rostliny, hmyz a jejich ekologické vztahy. Čeští vědci zde ve spolupráci s domorodými obyvateli, kteří vyrostli v místních vesnicích a znají dokonale prales, rostliny i živočichy, pravidelně provádějí terénní expedice (více na webových stránkách www.entu.cas.cz nebo http://www.entu.cas.cz/png/cv-novotny-vojtech.html).