Masarykova univerzita jako jedna z prvních vysokých škol v České republice připravila nová pravidla pro tvorbu studijních programů, která se promítnou do studia od podzimu roku 2019. Změna vychází z novely vysokoškolského zákona a přinese novou strukturu studijní nabídky s cílem více zohlednit očekávání mladých lidí a zvýšit jejich uplatnitelnost na trhu práce.
„Výsledkem bude přehlednější nabídka pro uchazeče a možnost odložit výběr budoucího profesního zaměření do dalších ročníků studia. Vysokoškolákům to umožní dělat některá zásadní rozhodnutí o svém vzdělání v době, kdy už mají přesnější představu o tom, na co by se chtěli zaměřit,“ komentoval rektor Mikuláš Bek změnu, od které si slibuje mimo jiné snížení studijní neúspěšnosti.
Tři varianty průchodu studiem
Studijní programy vyučované na Masarykově univerzitě umožní podle nového systému až tři různé varianty průchodu studiem.
První variantou je jednooborový studijní program, který v podstatě kopíruje současné jednooborové studium s obvyklou sadou povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů. Takové studijní programy budou běžné na bakalářské, magisterské i doktorské úrovni. „Vzhledem k podobnosti se současnými jednooborovými studii lze očekávat, že fakulty budou tento typ využívat nejčastěji. Například právnická fakulta plánuje takto pokračovat v pětiletém magisterském studijním programu Právo,“ uvedl prorektor pro studium Michal Bulant.
Důvody ke změně
- Novela zákona o vysokých školách.
- Reakce na změnu chování a potřeb mladé generace a společnosti.
- Podpora zájmu kvalitních uchazečů.
- Řešení studijní neúspěšnosti.
Druhou variantou je studijní program s možností specializace, v němž si vysokoškolák kromě absolvování obecněji zaměřených předmětů společných pro celý program vybírá jednu z nabízených specializací v rámci dané disciplíny. „Tato možnost bude využívána nejvíce v navazujícím magisterském studiu, ale některé fakulty s ní počítají i v rámci bakalářských studijních programů,“ vysvětlil Bulant. Například fakulta sportovních studií plánuje v rámci studijního programu Tělesná výchova a sport nabízet specializace vedoucí například k profesi rozhodčího nebo trenéra.
Třetí varianta, která představuje největší novinku, je takzvané sdružené studium, jež dává studentům možnost složit si svoje studium kombinací hlavního a vedlejšího studijního plánu ze dvou různých studijních programů (takzvaný maior a minor). V praxi jde o novou podobu dvouoborového studia, která se liší od současného stavu v tom, že student si bude moci vedlejší obor zvolit až po absolvování prvního ročníku. Může se navíc rozhodnout, že si žádný vedlejší plán nezvolí, a bude tak pokračovat pouze v jednooborovém studiu.
Sdružené studium se předpokládá zejména v bakalářských studijních programech, není však vyloučeno ani v navazující magisterské úrovni. „Pracovat s těmito možnostmi zamýšlí pro řadu studií například fakulta sociálních studií nebo filozofická fakulta,“ řekl prorektor.
Specifická situace je u učitelských studijních programů, které se vyučují zejména na pedagogické, filozofické a přírodovědecké fakultě. V jejich případě půjde nejčastěji o obdobu dvouoborového studia na podobném principu jako maior a minor, ovšem s tím rozdílem, že obě aprobace budou v zásadě rovnocenné. „Pro praxi je potřeba, aby měli budoucí učitelé stejně rozsáhlé vzdělání v obou disciplínách, kterým se budou ve školách věnovat,“ uvedl Bulant.
O tom, jak přesně bude nabídka studijních programů na jednotlivých fakultách vypadat, se nyní intenzivně jedná. Přesnější podobu dostanou všechny chystané programy během následujících měsíců. Musí se totiž připravit na novou akreditaci.
Schvalování studijních programů by měla Masarykova univerzita v průběhu příštího roku provádět už sama. Do konce roku se totiž chystá požádat o institucionální akreditaci, což je jedna z novinek, kterou přinesla novela vysokoškolského zákona. Umožňuje vysokým školám, jež splní přísné podmínky Národního akreditačního úřadu, samostatně rozhodovat o studijních programech – tedy o jejich vzniku, zrušení nebo úpravách. Celý proces bude mít na starosti univerzitní Rada pro vnitřní hodnocení.
Co to znamená pro aktuální studenty
Změna se nebude týkat jen budoucích uchazečů o studium, ale i vysokoškoláků, kteří budou v době změny, tedy zejména v roce 2019, uprostřed svého studia.
„Ještě čekáme, zda přechod stávajících studentů do nového systému nějak ošetří zákon. Předpokládáme ale, že budeme chtít minimalizovat přechodné období a studenty do nového systému co nejšetrněji převedeme tak, aby mohli úspěšně dokončit svá studia a zároveň nám na univerzitě nevznikla situace, kdy všechny obory učíme ve dvojí podobě,“ komentoval situaci Bulant s tím, že jasno v tom, co bude přechod do nového systému pro současné studenty znamenat, by mělo být do konce letošního roku.
