Ing. Vratislav Kulhánek (1943) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Působil jako ředitel ve firmě Robert Bosch, poté od roku 1997 jako předseda představenstva Škody Auto a od roku 2004 jako předseda dozorčí rady ve stejné společnosti. V roce 2007 se stal předsedou správní rady AAA Auto Group.
Jak hodnotíte přínos konference Konkurenceschopnost podniků, které jste se na ESF zúčastnil?
Konferencí o konkurenceschopnosti a jejím zvyšování není nikdy dost. I když jsou to stále stejná a opakovaná témata, tento systém uvažování by se měl u nás dostat více do povědomí. Například v americkém způsobu myšlení je obsažena konkurenceschopnost a její udržování ve všech oblastech lidské činnosti. To je jedna z jejich velkých výhod. U nás se toto povědomí teprve buduje. Nevím, jestli je to dobře, ale pro přežití nám nic jiného nezbývá.
Dlouhou dobu jste působil ve společnosti, která produkovala součástky na auta, potom jste působil ve Škoda Auto, která vyráběla nová auta, a teď působíte ve společnosti, jež prodává ojetá auta. Co vás k tomu rozhodnutí vedlo?
To je takový běh života. Nejdříve děláte součástky, pak auta, potom prodáváte ojetá auta a nakonec se asi dám na recyklaci. (směje se) Tento druh podnikání v Česku nefunguje ještě tak, jak by měl, a nemá moc dobrou pověst. Ale jinak je to druh obchodování, který je nezbytně nutný, protože ojetá auta se prodávají, a jde jen o to, aby se to dělalo korektně a čistě.
Automobilový průmysl má velký podíl na české ekonomice. Nebojíte se, že by do budoucna prodej aut, potažmo automobilový průmysl mohl začít stagnovat?
Dlouhou dobu jsem říkal, že se nebojím, ale někdy mám pocit, že některá opatření Evropské komise intenzivně pracují na oslabení evropského automobilového průmyslu. Obavy z negativního dopadu automobilového průmyslu na životní prostředí se zvětšují a to vede ke zvyšování cen aut. Z toho vyplývá, že doba obměny jednotlivých modelů je delší. Určité riziko zde tedy může být, ale nemyslím si, že by bylo velké. Navíc náš průmysl dodává například díly celoevropsky a se stále menšími náklady než obdobné firmy na západ od nás. Pokud by docházelo k nějakému přesunu, tak si myslím, že by to nejdříve postihlo země s relativně velkými personálními náklady ve prospěch České republiky a Slovenska. V horizontu nějakých pěti nebo deseti let se tedy nebojím.
Přednášel jste o konkurenceschopnosti automobilového průmyslu. Existuje tedy nějaký univerzální recept, jak být konkurenceschopný?
Já si myslím, že existuje. Ve své přednášce jsem to uváděl na příkladu Škodovky, ale většina těchto tezí se dá zobecnit. A to, co jsem říkal na závěr, tedy užitná hodnota, kvalita a cena, to platí na všechno. Tím mám na mysli, že nízká cena nemusí být pro spotřebitele jediným ukazatelem. To se netýká jenom aut, ale třeba i kartáčků na zuby.