Výzkum kmenových buněk a studium vlivu rituálů na úzkost. To jsou dva projekty, kterými vědci z Masarykovy univerzity zaujali hodnotitele Nadačního fondu Neuron. Cenu Neuron Impulsy letos získali Dáša Bohačiaková z Lékařské fakulty MU a Martin Lang, který působil na Filozofické fakultě MU a nyní je na Harvardu.
Neuron Impulsy oceňují mladé vědce a jejich originální výzkumné projekty, nově uděluje nadace ceny ve dvou kategoriích, odborníkům do 33 let a pak do 40 let. Ti první mohou získat až 250 tisíc korun na 18 měsíců a právě tuto podporu získali Bohačiaková i Lang.
Dáša Bohačiaková (rozená Doležalová) může i díky této podpoře pokračovat ve svém studiu neurálních kmenových buněk. Jde o buňky, z nichž vznikají různé typy nervových buněk, od neuronů po gliové buňky, a mají jako všechny typy tělních buněk původ v embryonálních kmenových buňkách.
„Neurální kmenové buňky jsou tedy už do určité míry specializované, přesto se mohou dál neomezeně množit. Právě tato jejich vlastnost mě před lety zaujala,“ uvedla molekulární bioložka, která vystudovala Masarykovu univerzitu a tři roky působila na Kalifornské univerzitě v San Diegu.
Ke studiu kmenových buněk se dostala díky přípravě bakalářské práce, kdy na toto téma narazila. V té době se také na univerzitě otevíraly laboratoře, které se tomuto tématu začaly věnovat, a Bohačiaková začala pracovat v jedné z nich, věnující se výzkumu buněčného cyklu. Na Kalifornské univerzitě pak působila v týmu, který se věnoval hledání možné léčby kmenovými buňkami pro nemoc zvanou amyotrofická laterální skleróza a pro poranění míchy.
„Podařilo se mi tam vytvořit klinicky využitelný protokol na diferenciaci neurálních kmenových buněk, tedy najít postup, jak donutit embryonální kmenové buňky, aby se efektivně přeměnily jenom na tento konkrétní buněčný typ a na žádný jiný. S těmito buňkami teď probíhají zkoušky na experimentálních zvířecích modelech, ve kterých se testuje jejich vliv na průběh onemocnění,“ přiblížila svou práci bioložka. Do Česka a na Muni se vrátila, protože se chtěla věnovat základnímu výzkumu.
Za výzkumem rituálů na Harvard
Plány na návrat má v budoucnu také druhý vyznamenaný, religionista Martin Lang. Aktuálně působí na věhlasném americkém Harvardu, ale svůj výzkum zabývající se vztahem rituálů a úzkostí, kterou lidé v životě často prožívají, by rád časem přenesl na Masarykovu univerzitu.
Lang se na celý problém snaží dívat z co nejširšího pohledu, ne jen z toho religionistického, takže ho nezajímají jen rituály náboženské. Naopak, činnosti, které se opakují v určitých vzorcích, jež jsou předem dané, se snaží sledovat na nejrůznějších úrovních, od prostých gest až po komplikované ceremonie. „Mým zájmem je pochopit, jak obecně funguje lidská mysl v nejistých situacích,“ přiblížil Lang, který si na sebe naložil velký úkol.
Těmi různými úrovněmi je myšleno třeba i jen obyčejné pití ranní kávy a podobné rutinní úkony, bez kterých se leckomu svět nemusí zdát v pořádku. Lang se spolu se svými kolegy ptá, proč člověk vůbec takové věci potřebuje dělat, jakou plní funkci z evolučního hlediska a jak to ovlivňuje konkrétní kultura, jejíž je člověk součástí. A protože nejkomplexnější formou rituálů jsou ty náboženské, zabývá se i těmi. Potřebuje na to však společnost, která na náboženství stojí, proto s kolegy jezdí na ostrov Mauricius.
Sumu 250 tisíc korun, která se s udělením ceny Neuron Impuls pojí, chce Lang využít k tomu, aby mohl svůj výzkum vrátit zpět domů do Česka a konkrétně na Muni. Ne že by se mu na Harvardu nelíbilo, ale pro návrat podle něj mluví minimálně tři důležité body.
Jeden z nich je ten, že laboratoř Levyna Hume lab je podle něj vybavena špičkovými zařízeními pro evoluční a kognitivní výzkum. „Zahraniční výjezd je pro vědce důležitý, ale řada z nich se pak cítí vykořeněných, i proto se chci vrátit. Navíc bych rád na Muni pomohl dělat dobrý výzkum. Mám zkušenosti i z univerzity v Connecticutu a chci je předávat.“