Přejít na hlavní obsah

Geografie hazardu: Koncentruje se v pohraničí

Doktorská práce David Fiedora naznačila, že hazardním hrám se nejvíc daří blízko česko-německých a česko-rakouských hranic.

David Fiedor se zabýval tím, zda existují nějaké vzorce v umístění heren. Zjistil, že souvisejí s vnitřními i vnějšími periferiemi Česka.

Boji s hazardem se v uplynulých letech věnovala v Česku velká pozornost. Obce díky změně zákona z roku 2012 často sahají k úplnému zákazu či nějaké formě regulace hazardních her na svém území, protože závislost na nich má vážné společenské důsledky. Trochu jinou optikou se na tuto formu zábavy podíval absolvent Přírodovědecké fakulty MU David Fiedor, který ve své doktorské práci analyzoval prostorový vývoj hazardu v tuzemsku.

„Původně jsem se zabýval jiným tématem, ale s rostoucí medializací tohoto tématu jsem si uvědomil, že i geografie má k němu co říct. Rozhodl jsem se analyzovat prostorovou diferenciaci hazardu, tedy to, jak je rozmístěný, zda existují místa, kde se koncentruje víc nebo kde chybí,“ přiblížil svůj zájem o tuto problematiku Fiedor.

Geografický průzkum dělal pro všechny úrovně, od mezinárodní po lokální. Musel si také definovat, jaké typy her bude sledovat. „V prostorové analýze jsem se omezil na hrací zařízení a kasinové sázkové hry. Co do množství finančních prostředků vložených do hry se totiž jedná o nejdůležitější typy her, které dohromady znamenají 80 procent prosázených peněz. Navíc jsou to nejproblematičtější hry s ohledem na rozvoj problémového či patologického hráčství,“ uvedl Fiedor a doplil, že navíc právě tyto typy her mohou obce regulovat.

Mimo jiné se ve své práci zabýval tím, zda existují nějaké vzorce v umístění heren. Například na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností se podle jeho zjištění významně projevují takzvané vnitřní periferie Česka, tedy lokality, které se nachází na styku tří či čtyř hranic krajů, a z hlediska rozšíření hazardních her jsou velmi podprůměrné. „Nejvyšší koncentrace zařízení je naopak spjatá s pohraničním prostorem, především v blízkosti česko-německých a česko-rakouských hranic,“ popsal část výsledků Fiedor.

Analýza také naznačila, že pokud velká města hazard tvrdě regulují, přemísťují se herny za jejich hranice do okolních obcí. „Obce však mohou provoz některých her na svém území regulovat zatím jen krátkou dobu, takže jde zatím jen o náznaky této situace,“ přiblížil další zjištění geograf.

Jeho práce také potvrdila, že na lokální úrovni se herny vyskytují v oblastech potýkající se například s vyšší kriminalitou. Zároveň se v jejich blízkosti velmi často nachází podniky, které umožňují hráčům přístup k dalším finančním prostředkům, tedy zastavárny či bankomaty.

Pro sledování vývoje v čase chybí data

Získat všechny potřebné informace však nebylo jednoduché a v některých případech ani možné. „Ukázalo se, že v České republice téměř zcela chybí data o hracích zařízeních či kasinových sázkových hrách před rokem 2010. V podstatě tak neumíme říct, jak se u nás hazard vyvíjel po sametové revoluci. Existují nějaké souhrnné republikové údaje, ale o nižších územních celcích nevíme nic,“ podotkl Fiedor.

Jak si stojí Česko v mezinárodním srovnání, je složitější vyhodnotit, každá země totiž upravuje pojem hazardních her jinak. Naše země ale patří mezi pětici evropských států s nejvyšším zastoupením hracích zařízení v přepočtu na obyvatele nad 18 let.

Časový vývoj hazardu v Česku je také zajímavý, například počet výherních hracích přístrojů zde výrazně rostl od roku 2000 až do roku 2008, kdy jich bylo přes 70 tisíc, a pak nastal výrazný propad. I když to může vypadat optimisticky, objem vsazených peněz do všech typů hazardních her u nás téměř neustále roste, v roce 2005 to bylo přes 90 miliard korun a o deset let později už přes 152 miliard. Stabilní nárůst zaznamenávají kurzové sázky, za čímž stojí především povolení online sázení, ke kterému došlo v roce 2009.

Co na to starostové?

Rozsáhlou analýzu Fiedor doplnil i dotazníkovým šetřením právě mezi starosty. Z více než šesti tisíc obeslaných obcí se mu vrátilo téměř 1100 dotazníků, což je podle jeho slov nevídané. Obce zcela jednoznačně hrací přístroje na svém území omezují a starostové jsou v drtivé většině proti jejich dalšímu rozvoji.

„V postojích starostů především velkých měst se však také velmi odráželo, že nechtějí tvrdý hazard přímo zakazovat, ale spíše regulovat. Důvody jsou takové, že by na jedné straně došlo k výpadku mnohdy velmi výrazných příjmů z hazardních her, na straně druhé si také uvědomují, že zákaz není řešením – a to jak z důvodu přesunu do ilegality, tak z důvodu přesunu za hranice města na území jiné sousední obce,“ přiblížil výsledky šetření Fiedor.

Hlavní novinky