Látky využitelné v léčbě některých nádorových a kardiovaskulárních onemocnění intenzivně zkoumají odborníci z Masarykovy univerzity. Pro jejich dotažení až do fáze, kdy o ně mohou projevit zájem farmaceutické firmy, teď získali téměř sto milionů korun z evropských fondů určených na podporu předaplikačního výzkumu.
„Zkoumáme v podstatě tři různé třídy chemických sloučenin, které mají zajímavou biologickou aktivitu. U jedné skupiny s potenciálním protinádorovým účinkem jsme již navázali spolupráci s inovativní farmaceutickou firmou a společně látky dál vyvíjíme. U druhé skupiny látek zaměřených na léčbu leukémií bychom chtěli začít s hledáním partnera pro výzkum zhruba do roka,“ přiblížil stav výzkumu hlavní řešitel projektu Kamil Paruch z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU.
Na první skupině látek – inhibitorech nukleáz – spolupracuje s Lumírem Krejčím z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU a Národního centra pro výzkum biomolekul. Nukleázy jsou enzymy podílející se na opravách poškozené DNA. Zablokování určitých nukleáz by mohlo být efektivní při léčbě některých typů nádorů, zejména v kombinaci s dalšími protinádorovými léčivy. Tyto látky zkoumají ve spolupráci s britskou firmou Artios Pharma. Ta již s univerzitou podepsala licenční smlouvu, která jí umožní využívat látky, které budou v rámci tohoto výzkumu vyvinuty.
Druhou skupinou látek jsou inhibitory tlumící činnost enzymu kasein kinázy, který hraje roli v rozvoji chronické lymfocytární leukémie, která je nejčastějším typem leukémie u dospělých. „V lidském těle je přes pět set různých kináz, které mají různé funkce, ale velmi podobnou strukturu. Je velmi těžké vyvinout molekulu, která blokuje funkce jen jedné z nich. To se nám ale podařilo, nedávno jsme si naše látky nechali patentovat a rádi bychom je po dalších testech nabídli komerčním partnerům,“ uvedl Paruch.
Vědci chtějí u těchto látek sledovat především jejich účinnost a případnou toxicitu a celkový vliv na organismus, a to na zvířecích modelech. „Právě tyto studie jsou finančně a časově tak nákladné, že by bez tohoto grantu nebyly možné,“ podotkl Paruch.
Třetí oblastí, kterou se v rámci projektu zabývají, je přírodní látka forskolin, která funguje jako aktivátor některých enzymů a má potenciál pro využití v kardiologii, například pro podporu srdeční činnosti. „Nedávno jsme vyvinuli dosud nejúčinnější způsob syntézy této látky a snažíme se připravit obdobné molekuly, které by byly aktivnější, a také účinkovaly selektivněji.“
Formální a nesmyslná kritéria výzev?
Skloubit všechny tři oblasti do jednoho projektu nebylo jednoduché. Odborníci původně žádali o jiný typ podpory, tu ale nezískali a do nového projektu šli s užší skupinou spolupracovníků. „Je to vyústění několikaleté spolupráce, a kdybychom nebyli přesvědčení, že máme v ruce výsledky, na kterých stojí za to pracovat dál, asi bychom se do psaní grantové žádosti nepouštěli,“ uvedl Paruch.
Odrazující pro ně bylo především hodnocení žádostí, kterou si podali do předchozí výzvy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání na excelentní výzkum a kde i s dalšími špičkovými pracovišti skončili hluboko pod čarou.
„Ani s touto žádostí to nebylo lehké, body navíc jsme získávali za kritéria, která nesouvisí přímo s naším výzkumem, ale jsou podle mého soudu formální a v některých případech i nesmyslná. U vědeckých projektů například nejde hodnotit míru rizika, protože jsou rizikové z principu. Nikdy nevíte, jak výzkum dopadne. I naše teď velmi slibné látky se mohou v klinických testech ukázat jako nepoužitelné.“
K zisku stomilionového grantu z výzvy Předaplikační výzkum spadající do evropského Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání jim pomohl podpůrný grant ve výši 500 tisíc korun od Jihomoravského kraje z programu Smart akcelerátor – Asistence. Ten využili na přípravu projektu, mimo jiné na poradenství od specializované firmy, která jim s projektovou žádostí pomáhala. „Mohli jsme se tak víc soustředit na její vědeckou část,“ dodal Paruch.
Na výzkumu spolupracují také Jakub Švenda z ústavu chemie a Lukáš Kubala a Karel Souček z ústavu experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě MU.