Letos v lednu zamířila s expedicí Masarykovy univerzity do Antarktidy mikrobioložka poprvé, přestože je její vědecká práce svázaná s tímto kontinentem už čtyři roky. Tak dlouho už studuje bakterie přivezené z ostrova Jamese Rosse, kde sídlí česká vědecká stanice.
V rámci svého doktorského studia na Přírodovědecké fakultě MU hledala Stanislava Králová nové druhy, které nasbírali a dovezli její kolegové z předchozích výprav. „Celkem šlo o čtyři nové bakterie nalezené ve vzorcích půdy či vody, které jsem popsala. Sledovala jsem také jejich adaptaci na různé teploty. Protože jde o specifické druhy, které dokáží přežít v minusových teplotách, bylo pro nás zajímavé především to, jakým způsobem reagují na teplotní šok,“ popsala svou práci Králová.
Nové bakterie patří do rodu Flavobacterium a Králová je srovnávala s dalšími druhy z této skupiny, které mají raději úplně jiné teploty, a to okolo 25 až 30 stupňů Celsia nebo i více. „Zkoušela jsem na ně chladový šok a ukázalo se, že všechny tři druhy výrazné ochlazení přežijí a využijí k tomu i podobné mechanismy. Teplomilnější bakterie ale budou extrémně pomalejší ve svém růstu a nikdy nevydrží tak nízké teploty jako ty antarktické.“
Mikroskopický život v Antarktidě je docela pestrý a podle Králové jsou pestré i samotné mikroorganismy. „Vybrala jsem si flavobakterie ke studiu mimo jiné pro jejich vzhled, jsou totiž krásně duhové a mají plazivý růst. Jsou ale zajímavé také svou aktivitou při štěpení různých bílkovin a lipidů,“ říká o nově popsaných druzích mikrobioložka, která se letos konečně vydala do Antarktidy hledat další druhy osobně.
Vzorky odebírala z různých míst ostrova Jamese Rosse. „Naštěstí šlo o půdní bakterie a ne vodní, takže když svítilo slunce, bylo to v pohodě. Přesto, když člověk vzorkoval celý den, postupně prochládal a na popiscích posledních zkumavek bylo už hodně znát, jak se ztrácela jemná motorika,“ vzpomíná s úsměvem na práci v Antarktidě.
Nejjižnější kontinent byl pro ni někdy až děsivý, ale na druhou stranu i krásný, třeba při západu slunce nebo při výhledech z vrcholků kopců. „Antarktidu jsem si zamilovala, i když v momentech, kdy venku bylo minus 18 a ve stanu jen o dva stupně víc nebo když jsem přišla z terénu s třícentimetrovou vrstvou ledu na batohu i na sobě, jsem ji zrovna ráda neměla.“
Ráda by se na nejjižnější kontinent vydala znovu, i proto, že se ji na výpravě nepodařilo najít optimální médium pro pěstování všech hledaných bakterií, a tak úspěšně izolovala jen polovinu z plánovaných kultur. Další návštěva Antarktidy je pro ni ale nejistá. Letos dokončila doktorské studium, ale protože už nemohla pokračovat ve vědecké práci na Masarykově univerzitě, přešla na Veterinární a farmaceutickou univerzitu, kde bude pokračovat ve výzkumu nových anaerobních bakterií, bohužel už ne těch antarktických.
Na zkušenou do USA
Má s tím bohaté zkušenosti, kromě výzkumu těch antarktických, pracovala například na půlroční stáži ve Spojených státech s druhy mořských bakterií. Spolu s norskými vědci zkoumala bakterie, které umí vytvářet antibakteriální látky a mohly by posloužit pro výrobu nových antibiotik. Zabývala se také patogenními bakteriemi napadajícími ryby a u čtyř nezvyklých druhů zjistila, že jsou sice už dávno popsané jako jeden druh, ale až teď u nich vidíme jemné genetické rozdíly. Ty odpovídají jejich patogenitě, čili schopnosti vyvolat onemocnění, a virulenci, tedy jak moc jsou „nakažlivé“.
Vědecká práce v alabamském Auburnu se jí hodně líbila. „Naučila jsem se tam nové metody a také viděla, jak tam funguje věda. Zatímco u nás taxonomický popis bakterie (který zahrnuje biochemii, morfologii, fyziologii, základní vlastnosti, její složení a přečtení genomu) trvá rok i víc, tam jste hotoví za pár měsíců. Je to především otázka peněz, které se u nás často nedostávají ani na základní chemikálie,“ stýská si Králová.
Do své práce je pořád hodně zapálená, a v laboratoři tráví dlouhé hodiny. Má ale také ráda sport, běhá, dělá fitness a k tomu také osobního trenéra a výživového poradce. .„Mám dar pro time management, takže stíhám i kamarády,“ dodává s úsměvem.