S Harry Potterem do Bradavic a do předmětu starodávné runy asi chodila Alena Slámová. Jak jinak vysvětlit, že si na přibližně deseticentimetrové kosti všimla šesti runových znaků? Byla tak prvním článkem vedoucím k unikátnímu nálezu archeologů.
Lokalita Lány u Břeclavi, archeologické naleziště v místě sídliště starých Slovanů, léto roku 2017 a studentka Filozofické fakulty MU Alena Slámová na brigádě. V ruce se jí při třídění a čištění úlomků keramiky a kostí ocitá i část zvířecího žebra. „To odpoledne mi rukama prošla hromada kostí. U této konkrétní jsem si všimla zářezů, které nebyly nahodilé, něco vytvářely. Přestože runy znám, hned jsem je nepoznala. Napadlo mě, že jsou to prostě nějaké znaky. Až po konzultaci s kolegyní Balcárkovou jsme určily, že jde o runy, a zprávu hned psaly profesorovi Macháčkovi,“ popisuje počátek unikátního nálezu studentka Alena.
Vedoucí ústavu archeologie a muzeologie Jiří Macháček pak sestavil tým z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie, který tři roky kost a nápis na ní zkoumal. Letos v únoru odborníci výsledky výzkumu publikovali v prestižním archeologickém časopise Journal of Archaeological Science a zprávu o unikátním nálezu poslali do světa.
Jedná se totiž o nejstarší nápis nalezený u Slovanů. Z učebnic tak možná zmizí, nebo se alespoň dočká úprav informace, že první písmo, které naši slovanští předkové začali používat, byla hlaholice – abeceda vytvořená byzantskými učenci Konstantinem a Metodějem v 9. století za účelem šíření křesťanství na Velké Moravě.
„Poprvé máme v ruce vědecky podložený důkaz, že Slované přišli do kontaktu s písmem ještě předtím, než se u nich rozšířila hlaholice Cyrila a Metoděje,“ potvrzuje Macháček.
Tím písmem, se kterým Slované přišli do kontaktu ještě před hlaholicí, jsou starogermánské runy. Vyryté znaky určil specialista Robert Nedoma z Vídeňské univerzity jako runy takzvaného staršího futharku. Jde o písmo, které používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu. Abecedu staršího futharku tvořilo 24 znaků, z nichž posledních šest bylo vyryto na nově nalezeném zlomeném žebru.
K analýze kosti použili odborníci nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie. „Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu,“ uvádí Zuzana Hofmanová, členka týmu z University of Fribourg ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.
Podle Macháčka nález dokazuje také to, že mezi Slovany a Germány ve střední Evropě docházelo k mnohem těsnějším kontaktům, než odborníci dosud předpokládali. „Máme dvě hypotézy. Ta první říká, že na území pozdější Velké Moravy se Slovany žili někteří z Germánů, kteří zde zůstali po velkém stěhování národů nebo k nim uprchli z politických důvodů. Právě oni mohli své runy používat ve slovanském prostředí. Druhá verze, která nám připadá zajímavější, je, že runy vyryli sami Slované poté, co se písmu naučili od Germánů.“
Jasnější by při druhé hypotéze byla i zmínka o Slovanech, kteří používali všelijaké rýhy a črty, v traktátu mnicha Chrabra, který žil na přelomu 9. a 10. století v klášteře v bulharské Preslavi a patří do skupiny následovníků Cyrila a Metoděje. „Generace badatelů, počínaje obrozenci Pavlem Josefem Šafaříkem a Janem Kollárem, přemýšleli, co by to mohlo být. Někdo říkal, že to byly jen primitivní značky pro počty. Jiní ale navrhovali, že by mohlo jít o starší písmo, které Slované používali před rozšířením hlaholice, respektive latinky. Jenže žádné písmo se u Slovanů nikdy nenašlo. Tento náš nález je přelomový v tom, že máme poprvé v ruce vědecky podložený důkaz, že mnich Chrabr měl zřejmě pravdu,“ upozorňuje Macháček s tím, že důkaz je také první vlaštovkou a předpokládá, že vědci si nyní při ohledání nálezů ze slovanských sídlišť budou dávat větší pozor, nebo se k již nalezeným artefaktům vrátí, a důkladně je prozkoumají.
Na kosti z Lánů byla před zlomením vyryta pravděpodobně celá runová abeceda. V současnosti znají vědci z celé Evropy jen sedmnáct nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku. Šest znaků od Břeclavi pravděpodobně není konkrétním sdělením, ale spíše učební pomůckou, o čemž svědčí i chyby v zápisu. „Dvě runy ze správné řady vypadly a ostatní mají špatné poměry výšky a šířky. Vypadá to, že je vyryl někdo, kdo ještě nebyl s písmem dostatečně obeznámen. Pokud by byla tato verze správná, je nález unikátní také v tom, že se jedná o jednu z nejstarších učebních pomůcek u nás,“ dodává Macháček.
Nápisy ve starogermánských runách jsou spojovány s germánskou mytologií. Lidé je mohou znát z počítačových her, fantasy filmů jako je zmíněná série o čaroději Harry Potterovi.
„Je to skvělý a nečekaný nález. Opravdu nikdo netušil, že najdeme kost s nápisem v runách. Jsem šťastná a hrdá a jsem důkazem toho, že i obyčejný student na brigádě může být u takové události,“ usmívá se Slámová.
Na lokalitu Lány se archeologové díky objevu a grantu EXPRO od Grantové agentury ČR letos vrací. „Jsme přesvědčeni, že ještě není všem unikátním objevům konec,“ dodává Macháček.