Výzkumníci z Katedry podnikového hospodářství začátkem listopadu vyrazili do 67 prodejen, obchodních center a lékáren v jihomoravské metropoli a pozorovali chování 1 700 zákazníků a 470 prodejců.
„Překvapila mě úroveň dodržování ochrany dýchacích cest u zákazníků, očekával jsem ji nižší. Naopak negativním překvapením byla nízká ochrana u zaměstnanců, kteří jsou přitom vystaveni mnohem většímu riziku než zákazníci,“ uvedl jeden ze spoluautorů výzkumu Michal Jirásek.
Správné používání ochrany dýchacích cest zákazníky podle něj zásadně ovlivňuje sociální vliv, kdy je podle Jiráska výrazný efekt dalších zákazníků v prodejně. „Když lidé vidí, že ostatní zákazníci mají správnou ochranu, tak ji použijí taky. Inspirace okolím funguje i při pohledu na prodavače, kteří nosí respirátory nebo nanoroušky. Tam se však efekt projevuje jen při stoprocentním dodržování správné ochrany všemi prodavači. V jiném případě prodavači zákazníky neovlivňují,“ upřesnil Jirásek s tím, že sociální vliv je daný tím, že lidé jsou sociální tvorové, kteří se dívají, jak se chovají ostatní a napodobují je.
Z výzkumu tak vyplynulo, že průměrně 5 procent zákazníků bylo zcela bez ochrany dýchacích cest. Tento ukazatel byl nejvyšší u mladých lidí do 18 let – respirátor nebo nanoroušku nemělo nasazeno 21 procent z nich. Naopak nejpoctivější jsou lidé ve věku nad 65 let – 82 procent z nich mělo správně nasazenou ochranu dýchacích cest. Zhruba čtvrtina lidí pak měla ochranu úst nasazenou buď špatně, nebo měla nesprávný typ.
Nošení roušek u zákazníků prodejen také významně závisí na typu provozovny, nejlepší skóre mají lékárny (81 %), nejhorší elektroobchody (33 %), trafiky (40 %) a potraviny (51 %). V případě zákazníků na tom byly nejhůře obchody s módou a trafiky, kde si respirátor nasadilo shodně 65 procent lidí. U zaměstnanců jsou na tom nejlépe lékárny (81 %), nejhorší jsou elektroobchody (33 %), trafiky (40 %) a potraviny (51 %).
Dezinfekci pak podle vědců z ESF používá jen zlomek zákazníků. „Lidé minimálně nebo téměř vůbec nepoužívají manuální rozprašovače, ovšem automatické rozprašovače dezinfekce používají až šestkrát častěji. Strčit ruku do automatického rozprašovače mě totiž nic nestojí a udělám to v podstatě za chůze, kdežto u manuálního rozprašovače se musím zastavit a sáhnout na něj, což řada lidí nechce dělat,“ vysvětlil Jirásek.
Dezinfekci lidé nejčastěji používají v prodejnách potravin, a naopak vůbec ji nepoužívají v trafikách a knihkupectvích. Roli také podle Jiráska hraje velikost obchodu: čím větší obchod, tím spíš zákazníci využívají dezinfekci. Tu lidé v obchodech využívají víc k večeru, kdy se takto zachová o 26 procent lidí víc než během dne.
Důležité také je, zda se do prodejny vstupuje zevnitř (nejčastěji v nákupních centrech) či zvenčí. „Při vstupu zvenčí je pravděpodobnost využití dezinfekce o polovinu vyšší,“ vypočítal Michal Jirásek.
Zjištění můžou být podle něj přínosná pro nastavení pravidel prevence šíření koronaviru. „Kromě státních orgánů jsou zajímavá i pro management obchodů. Ukazují totiž na možnosti, jak jednoduchými opatřeními podstatně zvýšit ochranu zaměstnanců prodejen i jejich zákazníků – třeba vyžadováním správného nošení ochrany dýchacích cest zaměstnanci a instalaci automatických rozprašovačů,“ uzavřel Jirásek poznatky ze studie.
Spolu s ním na výzkumu, jehož data budou vědci ještě dále vyhodnocovat, pracovali i další odborníci z Katedry podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty MU: Zuzana Mühlbecková, Dušan Mladenović, Tomáš Ondráček a Radmila Štangová.
