Důvěřují Češi očkování? Většina ano. Očkování dětí považuje za důležité 80 % lidí a očkování obecně považuje většina lidí za bezpečné a efektivní.
Odborníci z Katedry sociologie Fakulty sociálních studií MU pracují již několik let na výzkumu s názvem Současná česká rodina. V pilotní studii projektu realizovaného za finanční podpory Technologické agentury ČR v rámci Programu ETA spolupracují také s vědci z Univerzity Karlovy. A poslední výzkum ukazuje zajímavá zjištění.
V době pandemie covid-19 důvěra k očkování v porovnání s rokem 2018 výrazně klesla. „Zatímco v době před pandemií očkování důvěřovalo 85 % lidí, v prosinci 2020 to bylo jen 64 % lidí. Narostl zejména poměr lidí, kteří jsou k očkování váhaví, tedy nejsou ani vyloženě důvěřující ani nedůvěřující, a to z 12 % v roce 2018 na 30 % v roce 2020,“ přibližuje výsledky studie člen výzkumného týmu z MU Tomáš Zvoníček.
Jedním z možných důvodů této změny je podle něj právě pandemie, která z dříve specifického tématu týkajícího se především rodičů malých dětí udělala téma dotýkající se úplně každého.
Nižší důvěra k očkování je pak charakteristická spíše pro osoby s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. Čím vyšší mají lidé vzdělání, tím nižší je u nich důvěra k očkování. Až dvě pětiny (40 %) vysokoškolsky vzdělaných Čechů k očkování vyjadřují nejistotu či vyloženě nedůvěru, což je nejvíce ze všech vzdělanostních skupin.
Zcela opačné pravidlo však platí u ochoty k očkování proti onemocnění covid-19: čím vyšší mají lidé vzdělání, tím vyšší mají i ochotu se nechat očkovat. „V dubnu 2021 60 % vysokoškolsky vzdělaných osob prohlašovalo, že se nechají očkovat, zatímco stejný poměr (61 %) osob se základním vzděláním tehdy očkování odmítal či dosud nebyl rozhodnut,“ shrnul výsledky této studie Zvoníček.
Ochota se očkovat proti covid-19 tak podle vědců z MU souvisí překvapivě pouze slabě s postojem k očkování jako takovému. „Vzniká tak jakýsi covidový očkovací paradox. Vysokoškolsky vzdělané osoby jsou sice k očkování jako takovému nejvíce kritické, současně však projevují nejvyšší ochotu se nechat očkovat proti onemocnění covid-19,“ doplňuje vedoucí výzkumného týmu na MU Martin Kreidl.
Vysvětlení popsaného paradoxu u vysokoškolsky vzdělaných lze podle vědců hledat v širších souvislostech důvěry k očkování. Důvěra k očkování se obecně zvyšuje spolu s vyšší důvěrou ve vládu a instituce a tato důvěra je typická pro osoby s vyšším vzděláním.
„Zdá se, že vzdělaným elitám umožňuje vyšší důvěra v instituce překonat jinak vnímaná rizika a obavy spojené s očkováním, a očkování proti covid-19 tak například z pragmatických důvodů podstoupit. Spolu s tím se však stávají „uzlovými body“ šíření nedůvěry k očkování do jiných vrstev společnosti, které již ovšem nemusí disponovat patřičnými zdroji k překlenutí nedůvěry, a aplikaci očkování tak odmítnou,“ dodal Kreidl s tím, že důsledkem postupné eroze důvěry k očkování pak je vzhledem ke snížené kolektivní imunitě i nedostatečná funkčnost očkování jako takového.
Výsledkem výzkumu projektu Současná česká rodina, který je součástí mezinárodního výzkumného programu Generations and Gender Programme (GGP), bude rozsáhlý soubor dat o tom, jak české rodiny žijí, jak se v posledních letech změnily, co si lidé o rodině myslí a co plánují, a to díky porovnání se stejnými projekty v minulosti. Údaje odborníci srovnají s informacemi o rodinách z dalších evropských i mimoevropských zemí.
Výzkum Současná česká rodina pokračuje. Výzkumníci mají ambice zahrnout do něj až šest tisíc dotazovaných. Každý respondent dostane za účast v projektu 500 korun.
