Hlavním cílem expedice bylo pokračování v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu polárních geosystémů a ekosystémů, tedy tamních ledovců, věčně zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů. Zoologické výzkumy se týkaly především tučňáků a mořských savců - tuleňů, lachtanů, rypoušů. „Nově jsme úspěšně zahájili pětiletý projekt JUNIOR STAR, zaměřený na studium dlouhodobé změny trvale zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova," uvedl vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček.
Další novinkou bylo posílení výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech s využitím přístroje Entrant, který byl vyvinutý v rámci spin-offové společnosti Masarykovy univerzity.
Členové expedice se na stanici J. G. Mendela dostali na přelomu roku a jejich výprava trvala celkem 83 dnů. Zpáteční přesun z Antarktidy do ČR zkomplikovala přísná protiepidemická opaření, i přesto se účastníkům výpravy podařilo vrátit domů za pouhé čtyři dny. Vojenské námořnictvo Chile zajistilo plavidlo pro přibližně dvousetkilometrový přesun expedice z ostrova Jamese Rosse na ostrov Krále Jiřího. O ubytování se tam postaral antarktický program Uruguaye. Překonání Drakeova průlivu pak umožnil turecký antarktický program. „Všem těmto partnerům srdečně děkujeme. Bez dlouhodobého budování důvěry a technicko-logistických vztahů by nebylo možné situaci tak lehce vyřešit,“ uvedl Pavel Kapler, manažer Českého antarktického výzkumného programu. „Pokud by celý svět fungoval tak skvěle, jako mezinárodní spolupráce v Antarktidě, bylo by lidstvu mnohem lépe,“ dodal Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu.
Logistiku přesunu přitom významně ovlivnil i aktuálně probíhající ozbrojený konflikt na Ukrajině. Za normálních okolností by se vědci s prosbou o pomoc s ubytováním obrátili na ruskou stanici Bellingshausen, která stojí nejblíže přístavu i letišti. S ohledem na světovou situaci jim nakonec pomohla Uruguay.
V následujících měsících budou vědci zpracovávat vzorky a materiály, které z Antarktidy přivezli. A nejen v Brně. Vzhledem k tomu, že Masarykova univerzita je jedinou univerzitou na světě, která má vlastní stanici na Antarktidě, nebudou vzorky a data sloužit jen jí. Výzkumníci z MU je odebírali také pro další vědecká pracoviště po celém světě.
Podle vedoucího expedice byly letos práce splněny na sto procent. "Letos jsme měli poměrně příznivé počasí pro práci, teplota v únoru se pohybovala okolo 13 stupňů Celsia," uvedl Hrbáček.
Díky příznivému počasí také mohl často vyletět dron, výzkumníci mají nyní nasnímkováno 12 kilometrů čtverečních oblasti ostrova Jamese Rosse. V dalších letech tak budou moci sledovat i změny povrchu. Zmínili také problematiku ozonové díry s tím, že z předchozích výzkumů je jasné, že ostrov je vystaven vysokým dávkám UV záření.
V rámci spolupráce Českého antarktického výzkumného programu s průmyslem a aplikační sférou byly na expedici testovány také výrobky pro komerční využití - outdoorové bundy a systém pro zpevnění štěrkových povrchů, které se uchází o udělení licence na používání ochranné obchodní známky Testováno v Antarktidě.
Česká vědecká stanice J. G. Mendela, jejímž vlastníkem a provozovatelem je Masarykova univerzita, byla dostavěna 4. března 2006. Do užívání pak byla vědcům předána 22. února 2007. Náklady na její vybudování činily přibližně 60 milionů korun. Odborníkům z Masarykovy univerzity, ale i z dalších českých a zahraničních institucí, má sloužit příštích 30 let. Vybudováním této unikátní výzkumné infrastruktury se Česká republika zařadila mezi tři desítky států světa, jejichž národní vědecké programy se podílejí na výzkumu ledového kontinentu.