V roce 2001 ukončil Jiří Hamza studium na katedře tělesné kultury Pedagogické fakulty MU (od roku 2002 Fakulta sportovních studií), kromě tělesné výchovy studoval také zeměpis. Od mládí se věnoval atletice a biatlonu, k jeho největší úspěchům patřil titul mistra ČSSR a ČSFR v letním biatlonu. Již v průběhu studia začal podnikat, později nastoupil jako manažer do basketbalového týmu Gambrinus SIKA Brno, kde od roku 1993 působí v roli generálního manažera. Tým Gambrinus SIKA Brno získal opakovaně titul mistryň České republiky a letos vybojoval druhé místo ve světové i evropské lize. Jiří Hamza dále spolupracuje na marketingovém zajištění závodu Světového poháru v klasickém lyžování Zlatá lyže v Novém Městě na Moravě.
Jak byste charakterizoval svoji vlastní sportovní dráhu a jakou funkci zastává aktivní sport dnes ve vašem životě?
Pocházím z malé vesničky Rozkoš u Znojma, z totálně nesportovní rodiny. Sport mě od mládí fascinoval a je tomu tak dodnes. Na základní škole jsem dělal všechny sporty, od gymnázia jsem se soustředil na atletiku a letní biatlon, ve kterém jsem dosáhl největších úspěchů. Mám mnoho medailí z mistrovství Československa i České republiky. Po vážném zranění kotníku i kvůli pracovním povinnostem jsem po roce 1993 již nenašel čas ve sportovní kariéře pokračovat. Po deseti letech nicnedělání a po přibrání 15 kilo jsem musel se sebou začít něco dělat, takže zhruba třikrát týdně sportuji a sním sen, že v nově vybudovaném areálu na biatlon, který chystáme v Novém Městě na Moravě, si po mnoha letech ještě jednou zazávodím. V současné době také hraji závodně kopanou za družstvo Křenovice C, kde jsem mimochodem ve svých pětatřiceti letech nejmladší člen družstva. Hrajeme střídavě III. a IV. třídu okresu Vyškov.
V letech, kdy jste studoval na Masarykově univerzitě, ještě nebyly ve studijních programech tělesné výchovy zařazeny oblasti jako ekonomie či management sportu. Jakým způsobem jste si vzdělání v těchto oblastech doplňoval?
Nijak, jsem vlastně spíš samouk. Až později jsem zjistil, že ekonomika a politika – té jsem se nadšeně věnoval v listopadových událostech, kdy jsem byl na stavební fakultě – jsou obory, které mě zajímají, a doplňoval jsem si znalosti. Ve své funkci jsem zpočátku byl spíš jako sportovec v kanceláři, který nic nevěděl – co je faktura, smlouva atd. V mém případě platí, že praxe byla tou nejlepší školou. Student jsem byl velmi špatný a myslím, že kdyby nebylo shovívavosti spousty vynikajících odborníků na vysoké škole, tak bych určitě studium nedokončil, a to především kvůli totálnímu časovému vytížení, ale i kvůli vlastní lenosti. Dnes pracuji v průměru dvanáct hodin denně, protože kromě sportovního marketingu podnikáme ve vinařství na Znojemsku.
Vedle motivace a maximálních výkonů jsou při řízení firmy i profesionálního sportovního týmu patrně stejně podstatné problémy financování, marketingu a propagace. Která z uvedených oblastí je z pohledu nejlepšího českého ženského basketbalového týmu prioritní?
Finance, bez peněz dnes bohužel nejde nic. Klub má roční rozpočet asi čtyřicet milionů korun, dalších třináct milionů stojí Zlatá lyže v Novém Městě na Moravě, takže jde o obrovské množství peněz, které musíme na tyto dvě akce zajistit. V Brně i v Novém Městě na Moravě však máme vynikající spolupracovníky, navíc v Novém Městě zajišťujeme pouze marketing a na organizaci se jen spolupodílíme. Dobrá propagace je nutností a základním prostředkem pro získávání reklamních partnerů.
Jiří Hamza. Zdroj: Sport, Copyright 2003 Ringier ČR, a.s. a dodavatelé obsahu.
Myslím si, že vždy musí být nejdříve dlouhodobá vize a koncepce, poté musí následovat dlouhodobá snaha tuto vizi naplnit. Člověk se nesmí nechat deformovat okolím, ale zároveň musí tuto vizi přizpůsobovat vzniklým okolnostem. Se společníkem panem Bobrovským, trenérem družstva, máme role rozděleny: on má právo veta ve sportovních otázkách, já dělám strategická rozhodnutí v ekonomice, společně řešíme přestupy hráček.
Fakulta sportovních studií připravuje ve studijním programu tělesná výchova a sport novou specializaci management sportu. Nač by se měla připravovaná specializace z vašeho pohledu především zaměřit? Jaké klíčové profesní kompetence by měli její absolventi zvládnout?
Nejsem, ač bych to neměl do časopisu MU říkat, zastáncem nějakých sáhodlouhých teoretických výkladů. Myslím, že by se fakulta měla zaměřit kromě teorie i na co nejčastější styk s lidmi z praxe a doufám, že i v této oblasti se bude naše současná spolupráce s FSpS MU dále rozvíjet. Management je obor především o lidské komunikaci, o hledání kontaktů a o práci s těmito kontakty. Úroveň, ve které se pohybuji, je také vázána na znalost jazyků, ale s tím již dnešní generace nemá problémy. Lidé v tomto oboru by měli být i zdatnými ekonomy, protože sportovní management je především o penězích.
V posledních letech jste navštívil řadu zahraničních sportovních klubů. V čem se liší komplexní zázemí českého a zahraničního ženského basketbalu?
Dříve byl rozdíl obrovský jak v zázemí, tak v ekonomice. Dnes máme v Žabovřeskách i díky městu Brnu a MŠMT vybudovanou novou halu s veškerým zázemím a i v ekonomické oblasti jsme schopni se srovnávat se západními kluby. Myslím, že zázemím již patříme ke špičkovým klubům, ale k tomuto přesvědčení musí dospět i lidé okolo družstva, a to se nám snad povedlo.
Váš tým současně tvoří základnu české reprezentace. Podílíte se nějak i vy na jejím rozvoji?
Od roku 1994 jsem s malou přestávkou dělal manažera družstva České republiky. Letos a před dvěma roky jsem byl na medailových ME jako vedoucí výpravy. Pod tímto honosným názvem se ovšem skrývá děvečka pro všechno. Dělám to ale rád i proto, že nyní máme možnost pracovat s výjimečnou generací hráček, kterou, jak pevně věřím, dovedeme k medaili na Olympijských hrách v roce 2008. Zároveň stojím v čele kandidatury České republiky a Brna na pořádání Mistrovství světa v basketbale žen, které by se mohlo v Brně konat v roce 2010.
Vašemu týmu se podařilo získat již druhou posilu z USA. V čem spočívala vaše role při rozšiřování hráčského kádru?
Vytipovávám hráčky, případné posily. Poté, co dojde ke shodě v potenciálních jménech posil, je mým úkolem tyto přestupy vyjednat a smluvně uzavřít.
Gender studia se v posledních letech dynamicky rozvíjejí také ve vědách o sportu a přinášejí řadu faktů o nerovnoprávném postavení sportovkyň a sportovců. Jak vnímáte sociální rozdíly mezi mužským a ženským basketbalem? V čem vidíte specifika ženského basketbalu?
Necítím to tak a nejsem zastánce extrémních feministických hnutí. Úroveň financí v daných sportech je dána jeho sledovaností a ochotou reklamních partnerů do těchto sportů investovat. Samozřejmě existují výrazné rozdíly v poměru, dle mého soudu 1:5 ve prospěch mužského basketbalu a sportu obecně, ale na mužský sport chodí nepoměrně více diváků, tím pádem je jiná cena televizních, reklamních práv i jiné finanční ohodnocení hráčů. Tady bych souhlasil s „klausovskou větou“, že trh si toto řeší celkem spolehlivě. Co se týče uplatnění po konci kariéry, tak se snažíme, aby hráčky při hraní basketbalu vystudovaly vysokou školu, a většině se to i podaří. Basket je fyzicky náročný a tvrdý sport, ale i kreativní a náročný na mysl, proto byl vždy nazýván sportem vysokoškoláků, a podle mého soudu je to správná charakteristika.
Mezi širokou veřejností sílí názor, že vrcholový sport je stále těsněji propojen s dopingem, přinejmenším s postupy, které jsou na hraně sportovní etiky. Jaká je v této oblasti situace ve vrcholovém ženském basketbalu?
My takovéto metody zcela odmítáme a úplně se od nich distancujeme. Na druhou stranu si jako sportovec, který dělal individuální sport, nedělám iluze, že doping neexistuje. Dnes je hranice mezi dopingem a podpůrnými regulérními prostředky tak tenká, že její překroční je velmi těžko definovatelné.
Vladimír Jůva
