Geologie? To je i dobrodružství

Dlouhodobá zahraniční expedice ve Střední Americe – i to je jedna z možností uplatnění absolventů geologie z Přírodovědecké fakulty. Takovým projektem, kde se brněnští absolventi úspěšně zapojili, je provádění mapovacích prací a geologických studií právě v zemích Střední Ameriky. Cílem těchto prací je předvídat geologická rizika – především ohrožení vulkanickou činností, zemětřesením či sesuvy, které tuto část naší planety obzvláště silně postihují.

„Akce tohoto typu velmi rychle prověří kvalitu absolventů jak po odborné, tak i po morální stránce. Nestačí se totiž jen rychle zorientovat v dosud neznámé geologické problematice, v odlišných klimatických a přírodních podmínkách, je třeba také umět improvizovat a především bezproblémově komunikovat s místními obyvateli, kteří často vyznávají odlišné kulturní a náboženské hodnoty,“ poznamenává profesor z ústavu geologických věd Antonín Přichystal.

S nápadem na projekt, který začal v roce 1997, přišla Česká geologická služba sídlící v Praze. Nejdříve se týkal největší středoamerické země Nikaraguy a v dalších letech byl rozšířen i do Salvadoru a Kostariky. Postupně se terénních výzkumů začali účastnit i brněnští absolventi, kteří pracují většinou jako zaměstnanci pobočky České geologické služby v Brně. „Ti v posledních letech začali tvořit podstatnou část realizačního týmu a jejich podíl na terénních i laboratorních výzkumech byl vedoucím projektu doktorem Petrem Hradeckým z Prahy velmi vysoce hodnocen,“ doplňuje Přichystal.
Bývalí studenti geologie se od roku 2004 podíleli také na geologickém výzkumu přírodních rizik v Salvadoru. Úspěšnému nastartování spolupráce s Kostarikou zase napomohla absolventka brněnské geologie z roku 1995 Ana Sofia Huapaya, která působí na tamním ministerstvu životního prostředí a energie.

Jedním z brněnských absolventů, kteří se úspěšně zapojili v projektu mapovacích prací a geologických studií v zemích Střední Ameriky, je geolog David Buriánek. Momentálně působí v ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty a zároveň u České geologické služby v Brně.

Co obnáší vaše práce?
Vytvářím geologickou mapu. Tu potřebují moji kolegové, protože podle ní určují, jak je daná oblast ohrožena například sesuvy půdy či tektonicky.

Jak to vypadá v praxi?
Geologická mapa se nedá udělat jinak, než že se obejde terén. Hledají se místa, kde horniny vycházejí na povrch. Potřebujeme například kladiva, ale i GPS navigaci, do které si můžeme uložit jednotlivé body. Používáme také geologický kompas, abychom dokázali změřit sklony vrstev hornin.

Jak dlouho trvá jednu takovou mapu vytvořit?
U zahraničních akcí to záleží především na tom, kolik máme času. My obvykle děláme mapu 1 : 25 000 dva měsíce. Jedná se o rozsáhlou mapu, takže dva měsíce nám zabere terén odchodit tak, aby mapa byla odpovídající. V České republice se mapy tohoto rozsahu dělají tři roky. Do terénu se jezdí dva roky, ale ne každý den, a třetí rok se mapa zpracovává.

K čemu potom takové mapy slouží?
Pokud jde o zahraniční akce, zvlášť o střední Ameriku, cílem je vyhledat oblasti, které jsou ohroženy geologickými činiteli, jako jsou například sesuvy půdy, velké tektonické pohyby, to určíme podle charakteru hornin. V Mongolsku byl projekt postavený trochu jinak. Cílem bylo vytvořit mapu měřítka 1 : 50 000, protože ta tam ještě neexistuje. U nás mají mapy 1 : 25 000 daleko širší využití, protože slouží jako podklad pro státní správu. Například když se řeší nějaké znečištění, tak hydrogeologové a biochemici potřebují mít přehled o tom, o jaké geologické prostředí jde.

Stalo se vám někdy v zahraničí, že jste zemětřesení či sesuvy půdy zažil?
Ano. V Mongolsku jsem zažil velmi slabé zemětřesení. Bylo to spíš nepříjemné než nebezpečné. Nebo ve Střední Americe jsme jeli po silnici a najednou nás zastavili, že dál už nemůžeme, protože půl kilometru silnice se propadlo.

Co všechno následuje po tom, když se vrátíte ze zahraničí?
Polovinu času zabere práce v terénu a polovinu zpracování dat. Když se vrátíme, nejprve zadám vzorky a zajistím, abych dostal nějaká data. Necháme vyrábět výbrusy, ze kterých můžeme zjistit minerální složení hornin a necháme zpracovat chemické analýzy. Pak se pustíme do kreslení mapy. Její součástí jsou i informace o tom, jak horninové prostředí ovlivňuje například sesuvy, je tam i kapitola o chemickém složení vody.

Co vás čeká pracovně dál?
Momentálně na žádném dalším zahraničním projektu nespolupracuji. Projekt ve Střední Americe letos končí a já se velmi těším, že po těch několika letech budu mít možnost zpracovat věci, na které jsem neměl kvůli práci v zahraničí čas. Pracujeme také na mapování v České republice, protože tu jsou ještě místa, kde mapy 1 : 25 000 chybějí.

Co vás na té práci baví nejvíc?
Geologie je pro mě jako detektivka. Kromě toho, že kreslíme mapy, se snažíme také interpretovat vznik hornin, které v dané oblasti nacházíme. Na základě informací z terénu, které získáme z laboratorních výsledků, můžeme zjistit, jak hornina vznikla a co prožila. Kolikrát je to detektivní práce, kdy hledáme důkazy, které nás někam zavedou. Takže dobrodružství zažíváme nejen v terénu.