Business Research Forum se pořádá jednou za dva roky, organizuje ho Centrum pro transfer technologií MU (CTT). „Znalosti umíme a chceme transferovat,“ prohlásil při zahájení rektor MU Martin Bareš. Podle něj má univerzita komerčnímu sektoru co nabídnout také díky rozmanitosti v zaměření fakult a univerzitních pracovišť, které pokrývají přírodovědné a lékařské obory i různá společenskovědní odvětví. „Covidová doba ukázala mnoho důležitých rolí univerzit pro společnost, mimo jiné tu, že musí být součástí strategické infrastruktury každého vyspělého státu,“ zmínil dále rektor. Dodal, že MU je „univerzitou se srdcem a mozkem a nemá hranice na této zemi ani mimo ni“, čímž připomněl i kosmický výzkum, na který jako příklad spolupráce akademické a komerční sféry poukázala také ředitelka CTT Eva Janouškovcová.
V praxi toto spojení vyjadřují tzv. spin-off společnosti, které rozvíjejí univerzitní duševní vlastnictví do formy produktů či služeb uplatnitelných na trhu. Dosud jich vzniklo 22 a v současnosti je 13 z nich aktivních. Zabývají se například výrobou různých měřicích přístrojů, softwaru, vývojem léčiv nebo aplikací pro výuku jazyků. „Jsme univerzitou otevřenou a pro spolupráci velmi dobře připravenou,“ uvedl k tomu prorektor MU pro vnější vztahy a celoživotní vzdělávání Martin Kvizda.
Se zmíněnou charakteristikou srdce a mozku souhlasila viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková. „Mezi prvními jste pochopili význam a vážnost situace a změn, které přinesla ruská invaze na Ukrajinu. Postavili jste se za vládu práva a demokratické hodnoty. To je prostředí, ve kterém se nejlépe dělá byznys,“ poznamenala. Dodala, že v komerčním prostředí zaznamenala pozitivní ohlasy na stanovisko MU k používání umělé inteligence. „Spojení slov business a research dává smysl,“ navázal spoluzakladatel biotechnologické společnosti GeneProof Miloš Dendis, absolvent MU. Komerční firmy se podle něj neobejdou bez kvalitního výzkumu a naopak. „Bez silného byznysu v zádech neufinancujete kvalitní výzkum,“ uvedl Miloš Dendis a jako příklad kvalitní spolupráce uvedl Izrael, který je „technologickým Davidem, který se může postavit jakémukoli technologickému Goliáši“ – prohlásil o malém, ale inovacím otevřeném státu.
Možnosti spolupráce s firmami nabízely po celý den jednotlivé fakulty a pracoviště MU. Podle Pavla Minaříka, viceprezidenta technologické společnosti Progress, v univerzitní i komerční oblasti stále roste porozumění pro užitečnost vzájemné spolupráce, která firmám umožňuje inovovat a badatelům uplatnit výzkumné výsledky v praxi. Je ale třeba správně nastavit očekávání. „Firmy obratem nedostanou hotový produkt, výzkumníci zase nedostanou peníze bez reálných výsledků,“ poznamenal. Obrátil se i na studenty: „Máte možnost se rozhodnout, zda začnete pracovat někde v korporátu, nebo zkusíte rozjet něco vlastního,“ řekl jako jeden z podporovatelů nynějšího třetího ročníku soutěže Start Your Business, která poskytuje finanční podporu a mentoring podnikavým studentům, aby své nápady dotáhli k fungujícímu byznysu. Na Business Research Foru se představili letošní finalisté: Daniel Kvak (projekt Carebot se zapojením umělé inteligence při lékařské diagnostice na základě obrazových vyšetření), Adam Veverka (aplikace k poznávání Lednicko-valtického areálu, projekt Discover LVA), František Zelenák (Termo Graphene, použití redukovaného oxidu grafenu v pružných topných tělesech) a Matyáš Dobeš (projekt VANEE Adventures, půjčování obytné dodávky pro turistické cesty).
Podruhé univerzita ocenila své studenty a zaměstnance, jejichž výstupy se podařilo úspěšně zavést do praxe, kde napomohly ze zdokonalení výrobků či služeb nebo přispěly ke zvýšení společenské relevance výzkumu MU. Z 31 nominací vybrala odborná komise 11 držitelů cen MUNI Innovation Award. „Ocenění je pro nás určitým zadostiučiněním, že náš panel opravdu má využití v praxi. Je také motivací, abychom něco takového vyvíjely i pro jiné diagnózy,“ sdělila Veronika Navrkalová z CEITEC MU, která cenu dostala společně s Karlou Plevovou z LF za vývoj diagnostického nástroje LYNX používaného v hematoonkologii. Obě se shodují, že při uvádění výzkumných poznatků do praxe se spolupráce s komerčním odvětvím vyplácí oběma stranám. „Když člověk něco v laboratoři vymyslí a zavede u sebe na pracovišti, je těžké proniknout i do dalších laboratoří a rozšířit to, o čem si myslí, že má potenciál. V tomto je spolupráce s komerční sférou velmi potřebná, protože biotechnologické firmy mají kontakty a vědí, po čem je poptávka,“ vyjádřila se Karla Plevová.
Držitelé MUNI Innovation Award 2023
Veronika Navrkalová a Karla Plevová (CEITEC a LF): Unikátní diagnostický nástroj LYNX (LYmphoid NeXt-Generation Sequencing).
Dana Hlaváčková a kolektiv (FF): Realizace nástroje Opravidlo.cz a vytvoření aplikace CzechME.
Miroslav Světlák (LF): Vývoj aplikace pro duševní zdraví a úspěch mobilní aplikace MOU Mindcare.
Šárka Portešová a kolektiv (FSS): Tvorba inovativního online herního diagnostického systému Invenio.
Jan Kasprzak (FI): Vývoj nástroje na hledání podobností v textových dokumentech a systém pro odhalování plagiátů Odevzdej.CZ.
Zdeněk Matěj (FI): Vývoj algoritmů pro pomoc měření v reálném čase v měřeních ionizujících záření u reaktorů, částicových urychlovačů nebo generátorů částic.
Vilém Pařil, Martin Šauer a in memoriam Daniel Seidenglanz (ESF): Výzkum v oblasti využití velkých signalizačních dat při prognózách dopravního chování obyvatelstva.
Jakub Harašta (PrF): Monografie Citační analýza judikatury (Wolters Kluwer, 2021).
Pavel Hyršl (PřF): Výzkum imunity, dlouhověkosti a parazitace včely medonosné s dopadem pro praxi v oblasti včelařství, ekologických vztahů a zemědělství.
Svatoslav Ondra (Teiresiás MU – Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky): Implementace komplexního komunikačního systému Polygraf Online.
Jana Horáková (FF): Soubor aplikovaných výstupů projektu Media Art Live Archive: Intelligent Interface for Interactive Meditation of Cultural Heritage.
Více o oceněných zde.