Seriál: Evropské projekty
Snad žádný jiný obor se nedá v Česku studovat na tolika místech jako
ekonomie. Ekonomickou fakultu nebo alespoň ekonomicky zaměřenou má
velká část veřejných vysokých škol a ekonomie nebo marketing jsou
rovněž nejčastějšími obory, na které lákají soukromé vysoké školy.
Mladých ekonomů je hodně a absolventi se o to více musí snažit při
hledání práce. Těm z Ekonomicko-správní fakulty by s ním měly pomoci
i projekty inovace výuky na bakalářské, magisterské i doktorské úrovni
studia.
„Co se týče uplatnění studentů, vykazuje naše fakulta dlouhodobě
výborné výsledky, přesto cítíme potřebu reagovat na potřeby trhu práce
a podněty získané od našich partnerů, kteří absolventy zaměstnávají,“
zdůvodnil zavedení novinek ve studiu koordinátor projektů David Póč.
Právě od spolupráce se soukromými firmami i úřady se odvíjejí změny na
bakalářském a magisterském stupni studia. „Neustále se s partnery
bavíme o skladbě jednotlivých oborů. Konzultujeme například sylaby
předmětů a oni sami řeknou, co v praxi využívají a co ne, a podle toho
sylaby upravujeme,“ sdělil Póč a dal i příklad: „Třeba v účetnictví
existují určité mezinárodní modely a my jsme si ověřili, že je
zaměstnavatelé v praxi opravdu vyžadují. Proto spolupracujeme
s Institutem svazu účetních a existuje možnost uznání některých zkoušek
pro účely certifikace profesních účetních udělované tímto svazem.“
Všechna nová opatření mají vést k tomu, aby byli studenti na trhu práce
co nejvíce konkurenceschopní. Ve školní praxi to teď pro ně znamená
například to, že jim ubylo předmětů společného základu, aby si mohli
vybírat více volitelných předmětů a více se zaměřovat na to, co
v pracovním životě skutečně využijí. Úzká spolupráce
s mimouniverzitními partnery přináší podle Póče ještě další výhodu.
„Umožní nám rychle reagovat na měnící se požadavky trhu.“
Změny se dotkly také doktorského studia. To by se teď mělo více
orientovat na vytváření a udržování vazeb se zahraničními odborníky
a vzdělávacími institucemi. „Projekt předpokládá, že na fakultu budou
pravidelně dojíždět lektoři z prestižních univerzit z Rakouska, Německa
či Anglie,“ uvedl koordinátor projektů. Na fakultě však působí už nyní.
Mikroekonomii v prvním ročníku doktorského studia dnes přednášejí cizí
odborníci v angličtině. Ti navíc využívají literaturu, která je na
prestižních univerzitách považovaná za základní, ale v Česku se často
ještě nepoužívá. To všechno ulehčí posluchačům sžití se s další
novinkou – možností stáže v zahraničí. „Celý doktorský program cílíme
tak, aby si studenti zvykli spolupracovat s vysokými školami mimo české
hranice. Bez kooperace s jinými univerzitami se už dnes žádný výzkum
neobejde,“ zdůraznil David Póč.
A zvyknout by si měli i na to, že budou sami učit. Proto jim teď
fakulta zavedla výuku mladších kolegů jako volitelný předmět. „I dřív
bylo zvykem, že doktorští studenti v rámci svého výzkumu nebo psaní
disertační práce učili. Teď za to navíc dostanou kredity,“ popsal David
Póč, v čem spočívá inovace.
Aktivní komunikace se zahraničními školami a partnery, zjišťování
jejich potřeb a jejich zavádění do praxe – hlavně o to se teď podle
koordinátora projektů pedagogové snaží. „Jako ekonomicky zaměřená
fakulta ani nemáme jinou možnost. Bez toho by naši absolventi nebyli na
trhu práce vnímáni jako nejlepší, což chceme být, a děláme pro to
maximum.“
Hlavní novinky
MU uspěla se čtyřmi strategickými projekty za 600 milionů korun
Ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský zaměřené na společenské a humanitní vědy jsou doporučeny k financování čtyři projekty z Masarykovy...