Jedním ze základních poslání projektu MUNI BioPharma Hub, v němž se s farmaceutickou fakultou propojí i aktivity lékařské či přírodovědecké fakulty, CEITECu, ale i ekonomicko-správní fakulty či fakulty sociálních studií, je vychovávat odborníky, kteří budou přicházet do firem nebo působit v regulatorních úřadech jako je Státní ústav pro kontrolu léčiv. Nabídne unikátní spojení moderních výukových prostor a špičkové výzkumné infrastruktury Preklinického centra a Centra molekulární medicíny. Dalším důležitým aspektem je léková soběstačnost. Po vybudování Univerzitního kampusu Bohunice je projekt MUNI BioPharma Hub druhou největší investicí Masarykovy univerzity v historii. Při poklepání základního kamene se na místě stavby společně setkali současný rektor univerzity Martin Bareš, premiér Petr Fiala a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek, shodou okolností oba bývalí rektoři Masarykovy univerzity. Kontinuita jejich práce se také stala leitmotivem slavnostního aktu.
„Výstavba Univerzitního kampusu Bohunice se ukázala jako prozíravé rozhodnutí a stala se impulsem, jak na tuto práci navazovat. Vedení se mění, ale Masarykova univerzita se umí dále posouvat dopředu. Po otevření komplexu Simulačního centra v září 2020 jsme nyní před započetím stavby, která bude mít vliv na město, kraj, celorepublikové vzdělávání a výzkum v oblasti farmacie. Propojení farmaceutické fakulty s lékařskou, přírodovědeckou i dalšími může pomoci tomu, že MUNI BioPharma Hub posílí strategickou autonomii České republiky v oblasti výroby léčiv,“ uvedl rektor Martin Bareš a své vyjádření uzavřel citátem T. G. Masaryka: „Svět se kultivuje prací, prací drobnou, prací každodenní.“
„S výstavbou kampusu jsem spojil velkou část svého profesního života jako rektor, proto mám obrovskou radost, že na něj navazují další stavby a instituce – CEITEC, SIMU a nyní MUNI BioPharma Hub, což vnímám jako kontinuitu práce tří rektorů. Vzniká špičkové centrum vzdělanosti a výzkumu, na které budeme klást ta nejvyšší měřítka. Máme zkušenosti, a víme, že kvalitní infrastruktura vytváří prostor pro talentované a motivované vědce, a proto je důležité finanční prostředky do infrastruktury investovat,“ vysvětlil Petr Fiala. Zároveň zmínil i možnost výroby malých šarží léků a možnou spolupráci vědy a výzkumu se soukromou sférou.
Radost, že se daří pokračovat ve velkolepé výstavbě kampusu, zmínil i ministr Mikuláš Bek, který poukázal na skutečnost, že cesta k samotné stavbě bývá obtížná. „Mé nastavení nyní nejvíc vystihuje aforismus Arnolda Schönberga: Prostřední cesta je ta jediná, která do Říma nevede,“ zopakoval Mikuláš Bek oblíbený citát, který zmínil už v programovém prohlášení v roce 2011 coby kandidát na funkci rektora Masarykovy univerzity.
Význam MUNI BioPharma Hubu, jehož stavba by měla být dokončena v polovině roku 2026, by měl spočívat také v přínosu pro klíčová strategická témata jak na národní, tak i evropské úrovni, jako je například léková soběstačnost a rozvoj farmaceutického průmyslu. Díky čistým prostorám (GMP) bude Masarykova univerzita schopna realizovat v MUNI BioPharma Hubu kompletní vývoj léků od syntézy budoucích aktivních látek až po výrobu klinických šarží. Díky projektu MUNI BioPharma Hub bude také možné vyučovat nové studijní programy.
Vznik MUNI BioPharma Hubu, který je zároveň strategickým projektem České republiky v rámci Národního plánu obnovy ČR, výrazně rozšíří možnosti studujících získat už při studiu zkušenosti s reálnou výrobou léků. Navíc umožní také spolupráci s firmami ve farmacii, biotechnologii i medicíně na jednom místě. Zbrusu nové Preklinické centrum pak poskytne i příležitost lépe navázat základní výzkum na další stupně, například na klíčový klinický výzkum a příslušné studie.
„Jak pojmy věda, výzkum, inovace mohou vnímat běžní Brňané? Vzpomeňme na období covidu, projektem MUNI BioPharma Hub reagujeme na dnešní dobu, jak případně příště situaci z covidu předejít. V Brně touto cestou jdeme, naskýtá se možnost, že si budeme moci léky sami vyvinout. Což nabídne i pracovní příležitosti a ekonomický přínos, a zároveň osloví podnikatelský sektor,“ vyjádřila se primátorka města Brna Markéta Vaňková. „Vážím si spolupráce Masarykovy univerzity s Brnem a věřím, že bude pokračovat i nadále fungovat,“ dodala primátorka.
„Věřím, že věda a aplikace výsledků povedou ke kvalitnější léčbě, posílení strategické autonomie i zlepšení podmínek pro pacienty. Brno jako koncentrace vědy a výzkumu má můj respekt,“ komentovala MUNI BioPharma Hub ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
V celoevropském kontextu vyhodnotila stavbu MUNI BioPharma Hub i Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice: „Evropská unie investuje v Česku, aby došlo k oživení a modernizaci hospodářství po pandemii covidu a energetické krizi, kterou způsobilo omezení dodávek zemního plynu z Ruska. Výstavba tří vysokoškolských kampusů je průnikem těchto snah a dlouhodobé podpory, jakou Evropská unie směřuje do vědy a výzkumu. Nové prostory posílí atraktivitu příslušných studijních oborů, zpříjemní práci vyučujícím, studentům i vědcům, nebo dokonce napomůžou propojit vědu a výzkum. Věda světové úrovně potřebuje adekvátní podmínky. Díky mimořádné evropské podpoře se snad plány brzy promění ve skutečnost.“
Při plánování stavby byla velká péče věnována i udržitelnosti. Proto energetický management objektu počítá se světlíky propouštějícími dovnitř co nejvíce denního světla, s výrobou vlastní elektřiny prostřednictvím fotovoltaických panelů či zpětným využíváním tepla z datového centra. MUNI BioPharma Hub bude také využívat teplo z 53 geotermálních vrtů pod objektem a samozřejmostí je i akumulační nádrž zadržující dešťovou vodu sloužící ke splachování či dalšímu zavlažování. Chybět nebude ani pnoucí vegetace na střechách, která upravuje klima ve vyhřívaných plochách střech.
Více informací naleznete v tiskové zprávě.