O špatném financování vědy v České republice už se toho napsalo hodně. Jednou z možností, jak situaci vylepšit, je podávání projektů u různých institucí. Zdaleka ne každá taková žádost však uspěje, velkou roli při jejím schválení či odmítnutí hraje myšlenka projektu i její zpracování. Aby se v té druhé kategorii uchazeči lépe orientovali, inicioval Odbor pro vědu a výzkum Rektorátu Masarykovy univerzity projekt, který má nejen vědeckým pracovníkům ukázat, jak funguje financování výzkumu v Česku a jak projekty správně podávat.
Poměrně dlouhý název Systematické komplexní vzdělávání pracovníků vědy a výzkumu (VaV) v oblastech širší problematiky řízení VaV jako nezbytný PRvek EFEKTivity výzkumu, zkracovaný jako PREFEKT, dobře vystihuje jeho podstatu. Cílem projektu je totiž dát lidem, kteří pracují v oblasti výzkumu, vedle přehledu o organizaci a financování výzkumu také vzdělání v oblasti řízení a správy projektů. „Vycházeli jsme z toho, že na jedné straně máme vědce, kteří iniciují a po odborné stránce zabezpečují projekty, a na druhé straně manažerský aparát, jenž se zabývá předkládáním, administrativou a metodickou podporou projektů. Ani jedna strana přitom zcela neovládá obojí,“ nastínila situaci prorektorka pro vědu a výzkum Jana Musilová. „Administrátory vzdělávat ve vědních oborech nelze. Můžeme však přispět k tomu, aby vědci získali dostatečné zázemí v problematice organizace výzkumu, znali různé domácí i zahraniční programové rámce a typy podpory a byli orientováni v legislativě i ekonomice projektů,“ dodala Musilová. Tím se vytvoří základ dobré komunikace.při přípravě projektové žádosti i při řízení a správě projektů.
140 účastníků v první části kurzu
Záměrem projektu není, aby vzdělávání v kurzech bylo masové. Kurz je z kapacitních důvodů omezený. Je určen především mladým vědeckým pracovníkům, kteří jsou ochotni se v této oblasti vzdělávat. „Hlásit se do něj mohou doktorandi, administrativní pracovníci vědy a výzkumu, výzkumní pracovníci z univerzit i z Akademie věd nebo jiných výzkumných organizací, ale i studenti magisterského nebo bakalářského studia,“ vyjmenovala manažerka pro koordinaci a správu projektů Irena Čornejová, která zároveň upozornila, že do kurzu nejsou přijímáni uchazeči ze soukromé sféry.
Všichni přihlášení projdou přijímacím řízením, přičemž první z nich už skončilo. Úspěšných v něm bylo přibližně 140 uchazečů, jejichž výuka začala už začátkem března. Co všechno na účastníky čeká? Především dva semestry výuky. V prvním semestrálním cyklu se posluchači seznámí s tím, jak se v České republice věda a výzkum organizují. „Dozví se o reformě výzkumu a vývoje, základech legislativy a způsobech financování a hodnocení výzkumu. Seznámí se také s rámci podpory od různých poskytovatelů dotací. Do prvního cyklu patří i praktická část, kde se učí, jak vkládat projekty do aplikací,“ popsala Irena Čornejová. Druhý semestr už má zaměření ryze praktické, orientuje se na projektové řízení. Vyučuje se v něm například, jak formulovat projekt, plánovat a vykazovat finanční zdroje či vytvářet projektový tým. Spadají sem i odborné jazykové kurzy.
Základ nového studijního oboru?
Ten, kdo úspěšně absolvuje oba semestry, získá certifikát, kterým se bude moci prokazovat třeba u přijímacích pohovorů do zaměstnání. I to pravděpodobně způsobilo, že byl o kurz velmi slušný zájem. „Bez problémů jsme jej naplnili, ačkoliv jsme jej nikde neinzerovali,“ uvedla Čornejová.
Projekt, na němž Masarykovy univerzita spolupracuje i s Vysokým učením technickým a Mendelovou univerzitou, jedním ročníkem neskončí. Už na podzim tohoto roku budou moci zájemci podávat přihlášky do druhého ročníku. Ještě před tím by však měl být celý nápad podroben vnitřnímu i vnějšímu hodnocení. Tvůrci projektu totiž uvažují o tom, že by kurz časem mohli nechat akreditovat jako samostatný studijní obor. „Nejdříve bychom jednotlivé předměty mohli vypisovat jako volitelné k již akreditovaným studijním programům. Pro zajištění udržitelnosti bychom časem rádi požádali o akreditaci kurzu jako samostatného studijního oboru na některé z fakult,“ nastínila plány do budoucna hlavní řešitelka projektu Jana Musilová.