Moduly ulehčí přírodovědcům cestu studiem

Se začátkem semestru si spousta studentů klade otázku, co vybrat z nabídky volitelných předmětů. Nejistota je tím větší, čím specializovanější jejich obor je.

Pomoct s výběrem by jim měl nový projekt Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. „S jeho pomocí chceme studentům usnadnit orientaci v nabídce kurzů tak, aby bylo jednoduché zjistit, které z nich je vhodné absolvovat, aby se mohli profilovat podle svých osobních preferencí,“ vysvětluje ředitel ústavu Jan Šmarda poslání projektu, pro nějž se používá zkratka MOSSEB. Ta shrnuje celý název, který zní Modulární struktura studia experimentální biologie.

I když se to možná zdá nepravděpodobné, vyznat se v nabídce předmětů opravdu není jednoduché. Jen obory garantované ústavem experimentální biologie jich posluchačům nabízejí přes 200. Klíčové je proto jejich rozdělení do modulů, jichž vzniklo 28. „To znamená, že studenti se mohou profilovat 28 různými směry,“ doplňuje Šmarda. Uvedení projektu do praxe by pak mohlo vypadat třeba takto: Posluchač studuje obecnou biologii, ale protože jde o obor široký, tak se většinou stane, že jej zajímá jen její určitá část, například nádorová biologie. Tu může najít v seznamu modulů a vyhledat si pod tímto zaměřením i jednotlivé kurzy, které se k tématu vztahují. „Jde nám o to, abychom podchytili zájem studentů. Zdaleka ne každý je motivovaný, a proto nechceme ztratit ty, kteří jsou,“ poukazuje Jan Šmarda na záměr, s nímž pracovníci ústavu novinku postupně zavádějí.

Zmíněná nádorová biologie patří do skupiny modulů zaměřených na biologii člověka a živočichů. Další skupiny modulů se orientují například na biologii mikroorganismů, biologii rostlin nebo mají povahu interdisciplinární, jako třeba moduly zaměřené na bioinformatiku nebo bioetiku. Doplňují je ještě skupiny základních a obecně orientovaných disciplín a metodických modulů. Všechno je postaveno tak, že by se studenti ve dvou předmětech neměli učit totéž. Pedagogové jejich obsah totiž mezi sebou vzájemně konzultují.

Když pracovníci ústavu moduly tvořili, přišli na to, že ne všechny jsou si co do počtu předmětů rovny. „Překvapilo mě, že jsme nabízeli málo předmětů například u genetiky živočichů. Přitom jde o velmi důležitý a perspektivní obor,“ dává příklad ředitel ústavu experimentální biologie. Nedostatky odstranili tvůrci projektu tak, že tam, kde scházely, vytvořili předměty nové. Dohromady jich vzniklo 37. Ty, pro jejichž výuku se nenašli odborníci na univerzitě, budou vyučovat lidé z brněnských partnerských institucí – Mendelovy univerzity, Veterinární a farmaceutické univerzity, Fakultní nemocnice Brno a Masarykova onkologického ústavu. Najít vhodné vyučující nebylo podle Jana Šmardy příliš obtížné. „Příjemně mě překvapilo, jak ochotně nabídku zapojit se do tohoto projektu přijali.“

Projekt MOSSEB odstartoval loni v červenci. Některé nové nebo inovované předměty už si studenti zapisovat mohou, na tvorbě jiných se ještě pracuje. Pro přihlašování do nich v zásadě neplatí žádná omezení, nejsou striktně určené jen pro studenty bakalářských nebo magisterských oborů. Pouze ty náročnější mají prerekvizitu. Jejich kompletní přehled, stejně jako výpis všech modulů a další informace o projektu, najdou zájemci na novém výukovém portálu http://www.sci.muni.cz/mosseb/.