Negativní zážitky z dětství předurčují k častějším úrazům i chorob

Pokud bylo vaše dětství provázeno řadou negativních zážitků a žili jste ve stresu, máte výrazně větší sklon k úrazům a také k chronickým zdravotním potížím. Ukázala to rozsáhlá mezinárodní studie ELSPAC, na které se posledních dvacet let podílelo Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V České republice bylo sledováno více než pět tisíc párů a jejich potomků v Brně a na Znojemsku.

Výsledkem výzkumu jsou unikátní údaje, které naznačují celou řadu jevů ve vývoji zdraví člověka. Třeba právě u zmíněných úrazů spojených s  negativními zážitky. Nejde přitom o to, že by stres z dětství úrazy nebo poruchy přímo vyvolával, podle autorů výzkumu se ale podepisuje na lidském jednání. „Jde o reakci na prožitý stres v podobě určitých způsobů chování, které má pak vliv na další úrazovost,“ vysvětluje Lubomír Kukla, mezinárodní koordinátor celého projektu a také vedoucí výzkumného pracoviště preventivní a sociální pediatrie na lékařské fakultě.

U dětí sledovaných od jejich narození až po dosažení dospělosti se ukázalo, že nejvyšší úrazovost se soustředí do období mezi devátým a  dvanáctým rokem. Největší podíl měly úrazy při sportu a hrách, při jízdě na kole a při nehodách v dopravě. Ukázalo se také, že výskyt sportovních úrazů přímo souvisel s faktory, které u dětí posilují agresivitu. Přehnaná přísnost výchovy spojená s týráním dětí psychickými i tělesnými tresty, rozhárané rodinné prostředí nebo oslabené výchovné působení matek – to všechno se projevovalo častějšími úrazy. Naproti tomu laskavé chování matek k dětem se jevilo jako ochranný faktor před úrazy.
Pozoruhodné je, že negativní životní události a stres prožitý v dětství měly vliv i na chronické zdravotní potíže. „U osob s velkým počtem stresů prožitých v dětství byl téměř třikrát vyšší výskyt více chorob zároveň u téhož jedince než u osob, které se v dětství setkaly se stresy jen zřídka,“ zdůraznil Kukla.

Výzkum se zaměřil i na kouření rodičů
Studie nesledovala jen děti, ale také jejich rodiče. V Brně se do ní zapojilo 3 645 těhotných žen. Výzkum se mimo jiné soustředil i na to, jak se na zdraví dětí projevuje kouření rodičů. Statisticky se prokázalo, že zdraví dětí negativně neovlivňuje jen to, že vyrůstají v  rodině kuřáků, ale že na jejich zdraví má negativní dopad i fakt, že budoucí matky kouřily v době těhotenství. Negativní dopad mělo dokonce i kouření budoucích otců před početím.

„Děti kuřaček měly významně zvýšenou frekvenci všech sledovaných znaků poškození respiračního ústrojí, včetně zánětů středouší. V prvním půlroce života bylo hospitalizováno téměř dvakrát více dětí kouřících matek než nekuřaček,“ uvedl Kukla.

Výsledky studie také ukázaly, že průměrná hmotnost novorozenců u žen, které kouřily i v těhotenství, byla v průměru o 107 g nižší, průměrná délka o 1,3 cm menší a obvod hlavy průměrně o 0,2 cm menší než u  nekuřaček. Kuřačky také mnohem častěji udávaly větší obavy a neklid při začátku porodních bolestí i po návratu z porodnice, kdy se také častěji bezdůvodně rozčilovaly a pociťovaly vnitřní napětí.

Na zdraví novorozenců se negativně podílelo i kouření otců. U dětí, které počali kouřící otcové, se objevil významně vyšší počet vrozených vad. Tyto děti měly i vyšší riziko, že se u nich objeví nádorové onemocnění. U dětí vystavených kouření před nebo po narození se také prokázaly častější poruchy chování než u dětí nekuřáků. V předškolním věku těchto dětí se častěji objevovala hyperaktivita, impulzivnost, neposlušnost, poruchy pozornosti nebo agresivita.