Šetrný lék nahrazující antibiotika se začal vyvíjet v Brně

Doba, kdy byla antibiotika považována za všespásný lék, už je dávno pryč. Ukazuje se totiž, že řada bakterií proti nim dokáže vyvíjet obranné mechanismy. Antibiotika navíc nejsou k lidskému organismu zrovna šetrná. Existuje ale i jiná cesta, jak s infekcemi bojovat. Jsou to tzv. bakteriofágy, virové částice, které infikují škodlivé bakterie, a tak je usmrtí. Na nové směsi bakteriofágů ničících infekci začala pracovat soukromá česká společnost Imuna, která na začátku září zprovoznila novou laboratoř v biotechnologickém inkubátoru INBIT v areálu kampusu Masarykovy univerzity.

Bakteriofágy jsou přirozenými parazity bakterií a jejich výhodou je, že nemají na rozdíl od antibiotik téměř žádné vedlejší účinky a nepůsobí na přirozenou mikroflóru. „Protože existují bakteriofágy specifické pro většinu patogenních bakterií, lze je teoreticky využít k léčbě pestré škály bakteriálních onemocnění způsobovaných nejen stafylokoky, ale i  streptokoky, pseudomonádami, enterobakteriemi a řadou dalších,“ uvádí Jiří Doškař z Laboratoře molekulární diagnostiky mikroorganismů na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, která se společností Imuna dlouhodobě spolupracuje.
Léčba pomocí bakteriofágů byla známá ještě dříve, než se vůbec objevila antibiotika. Po jejich objevu ale zájem o bakteriofágy opadl a používaly se pak zejména v zemích bývalého Sovětského svazu, v Polsku či Československu. Dnes se ale těší z nové vlny zájmu. „Je již všeobecně známé, že určité typy škodlivých bakterií jsou rezistentní na antibiotika. Například některé nemocniční kmeny zlatého stafylokoka jsou již odolné vůči všem dnes známým antibiotikům. U bakteriofágů to nehrozí,“ vysvětlil ředitel společnosti Imuna Marek Moša. Příprava fágových preparátů je navíc podle vědců výrazně levnější než vývoj nových antibiotik. Výhody mají mít i environmentální, protože antibiotika se dostávají v rámci potravního řetězce do přírodních ekosystémů, kde mohou působit škody.
Společnost Imuna bude v INBITu pracovat konkrétně na inovaci léku s  názvem Stafal. Ten byl zatím k dispozici pouze v tekuté formě, která má ovšem omezenou dobu použitelnosti. Firma tak pracuje na vývoji stabilnější práškové podoby a zástupci společnosti předpokládají do konce roku 2010 výrobu první šarže inovovaného preparátu. „Půjde však o  prototyp z průmyslové výroby určený k dalším testům,“ doplnil Moša. K  pacientům se má lék dostat nejdřív za dva roky. Využití by pak měl najít zejména při komplexní léčbě chronických forem stafylokokových infekcí, ale může se také stát součástí preventivních opatření v předoperační přípravě.
Symbióza univerzity a soukromé společnosti
Umístění specializovaného pracoviště v INBITu umožní společnosti lépe rozvíjet spolupráci s laboratoří molekulární diagnostiky mikroorganismů na Přírodovědecké fakultě MU. „V inkubátoru dochází k symbióze mezi jednotlivými firmami a potažmo i k vyšší efektivitě využití nových biotechnologických strojů a zařízení. Poloha je také výhodná pro společné aktivity a projekty naší společnosti s vědci v blízkém univerzitním kampusu,“ vysvětluje Moša.
Zprovoznění laboratoře si pro možnost rozvoje vědecké práce chválí i  Doškař. „Otevřela se tím mimo jiné i skvělá příležitost zapojit do takto zaměřeného aplikovaného výzkumu některé naše studenty, kteří se touto problematikou zabývají v rámci řešení svých diplomových nebo doktorských prací,“ doplňuje vědec.

Další vývoj bakteriofágů
Na nových možnostech využití bakteriofágů se na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity pracuje dlouhodobě. Jedním z úkolů vědců v  laboratoři molekulární diagnostiky mikroorganismů je připravovat fágové mutanty, kteří budou schopní usmrcovat i odolné kmeny stafylokoků. Zaměřují se na vzájemné interakce mezi fágy a bakteriemi a také na objasnění mechanismů, které brání bakteriofágům napadat buňky stafylokoků a pomnožovat se v nich. „Součástí tohoto výzkumu je i  příprava nových variant bakteriofágů se zvýšenou schopností usmrcovat nežádoucí kmeny bakterií,“ uvádí Doškař.