Doba, kdy byla antibiotika považována za všespásný lék, už je dávno pryč. Ukazuje se totiž, že řada bakterií proti nim dokáže vyvíjet obranné mechanismy. Antibiotika navíc nejsou k lidskému organismu zrovna šetrná. Existuje ale i jiná cesta, jak s infekcemi bojovat. Jsou to tzv. bakteriofágy, virové částice, které infikují škodlivé bakterie, a tak je usmrtí. Na nové směsi bakteriofágů ničících infekci začala pracovat soukromá česká společnost Imuna, která na začátku září zprovoznila novou laboratoř v biotechnologickém inkubátoru INBIT v areálu kampusu Masarykovy univerzity.
Bakteriofágy jsou přirozenými parazity bakterií a jejich výhodou je, že nemají na rozdíl od antibiotik téměř žádné vedlejší účinky a nepůsobí na přirozenou mikroflóru. „Protože existují bakteriofágy specifické pro většinu patogenních bakterií, lze je teoreticky využít k léčbě pestré škály bakteriálních onemocnění způsobovaných nejen stafylokoky, ale i streptokoky, pseudomonádami, enterobakteriemi a řadou dalších,“ uvádí Jiří Doškař z Laboratoře molekulární diagnostiky mikroorganismů na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, která se společností Imuna dlouhodobě spolupracuje.
Laborantka v nové laboratoři v INBITU ukazuje bakteriofágy umístěné na tzv. plotnách. Foto: David Povolný.
Léčba pomocí bakteriofágů byla známá ještě dříve, než se vůbec objevila antibiotika. Po jejich objevu ale zájem o bakteriofágy opadl a používaly se pak zejména v zemích bývalého Sovětského svazu, v Polsku či Československu. Dnes se ale těší z nové vlny zájmu. „Je již všeobecně známé, že určité typy škodlivých bakterií jsou rezistentní na antibiotika. Například některé nemocniční kmeny zlatého stafylokoka jsou již odolné vůči všem dnes známým antibiotikům. U bakteriofágů to nehrozí,“ vysvětlil ředitel společnosti Imuna Marek Moša. Příprava fágových preparátů je navíc podle vědců výrazně levnější než vývoj nových antibiotik. Výhody mají mít i environmentální, protože antibiotika se dostávají v rámci potravního řetězce do přírodních ekosystémů, kde mohou působit škody.
Společnost Imuna bude v INBITu pracovat konkrétně na inovaci léku s názvem Stafal. Ten byl zatím k dispozici pouze v tekuté formě, která má ovšem omezenou dobu použitelnosti. Firma tak pracuje na vývoji stabilnější práškové podoby a zástupci společnosti předpokládají do konce roku 2010 výrobu první šarže inovovaného preparátu. „Půjde však o prototyp z průmyslové výroby určený k dalším testům,“ doplnil Moša. K pacientům se má lék dostat nejdřív za dva roky. Využití by pak měl najít zejména při komplexní léčbě chronických forem stafylokokových infekcí, ale může se také stát součástí preventivních opatření v předoperační přípravě.
V laboratořích v INBITU začala společnost Imuna vyrábět inovovaný lék, který by měl bojovat s infekcí šetrněji než antibiotika. Foto: David Povolný.
Symbióza univerzity a soukromé společnosti Umístění specializovaného pracoviště v INBITu umožní společnosti lépe rozvíjet spolupráci s laboratoří molekulární diagnostiky mikroorganismů na Přírodovědecké fakultě MU. „V inkubátoru dochází k symbióze mezi jednotlivými firmami a potažmo i k vyšší efektivitě využití nových biotechnologických strojů a zařízení. Poloha je také výhodná pro společné aktivity a projekty naší společnosti s vědci v blízkém univerzitním kampusu,“ vysvětluje Moša.
Zprovoznění laboratoře si pro možnost rozvoje vědecké práce chválí i Doškař. „Otevřela se tím mimo jiné i skvělá příležitost zapojit do takto zaměřeného aplikovaného výzkumu některé naše studenty, kteří se touto problematikou zabývají v rámci řešení svých diplomových nebo doktorských prací,“ doplňuje vědec.
Další vývoj bakteriofágů Na nových možnostech využití bakteriofágů se na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity pracuje dlouhodobě. Jedním z úkolů vědců v laboratoři molekulární diagnostiky mikroorganismů je připravovat fágové mutanty, kteří budou schopní usmrcovat i odolné kmeny stafylokoků. Zaměřují se na vzájemné interakce mezi fágy a bakteriemi a také na objasnění mechanismů, které brání bakteriofágům napadat buňky stafylokoků a pomnožovat se v nich. „Součástí tohoto výzkumu je i příprava nových variant bakteriofágů se zvýšenou schopností usmrcovat nežádoucí kmeny bakterií,“ uvádí Doškař.